„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Pravděpodobně tři děti jsou mezi oběťmi ruského útoku na město Kosťantynivka, napsal na sociální síti šéf ukrajinské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin, podle kterého si ruský útok vyžádal 14 zabitých a 43 raněných. Stejné počty obětí hlásí i ukrajinská prokuratura.
Záchranná operace byla podle Filaškina na nějaký čas přerušena, a to z blíže neupřesněných bezpečnostních důvodů. Předpokládá se, že supermarket ve městě ve východoukrajinské Doněcké oblasti zasáhla ruská raketa Ch-38, napsal server RBK-Ukrajina.
Ukrajinská „invaze“ do Ruska: Vojáci 61. mechanizované brigády zapózovali u kanceláří ropného gigantu Gazprom v obsazeném městě Sudža.
Policie odložila vyšetřování dubnového hackerského útoku na zpravodajský web České noviny (ČN), na němž Česká tisková kancelář publikuje výběr ze svého zpravodajského servisu. V usnesení policie uvádí, že ve věci podezření z neoprávněného přístupu neznámého pachatele k počítačovému systému se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání, neboť neodhalila pachatele útoku. Z usnesení nicméně vyplývá, že stopy útoku vedou do Ruska.
Neznámý pachatel v úterý 23. dubna prolomil zabezpečení publikačního systému webu České noviny, kam umístil smyšlenou zprávu o tom, že Bezpečnostní informační službě se podařilo zabránit atentátu na nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho rukou Ukrajince a smyšlené mimořádné prohlášení českého ministra zahraničí Jana Lipavského k témuž. ČTK tyto informace okamžitě dementovala. Generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele zároveň ujistil, že redakční systém ČTK, jímž agentura dodává kompletní zpravodajský servis svým klientům, útokem zasažen nebyl. Útok označil za pokus poškodit dobré jméno a důvěryhodnost národní zpravodajské agentury.
