„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
V Rusku dnes registrují hromadný výpadek videoserveru YouTube, jehož provozovatelem je společnost Google z americké technologické skupiny Alphabet. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na internetovou monitorovací službu Sboi.rf. Podle ní se uživatelé k serveru připojili pouze přes zahraniční vzdálené připojení VPN.
Po celém Rusku jsou hlášeny tisíce závad. Ani reportéři agentury Reuters v Rusku se k YouTube nedokázali připojit. Webové stránky nicméně zůstaly dostupné prostřednictvím některých mobilních zařízení, dodala agentura.
V posledních týdnech se rychlost stahování dat z webu YouTube výrazně snížila, z čehož ruští zákonodárci obviňují vlastníka YouTube. Google to odmítá.
Ruské úřady pokračují v rozšiřování kontroly státu nad klíčovými odvětvími ekonomiky. Po vyvlastnění železáren, největšího výrobce těstovin, firem zabývajících se lovem krabů na Dálném východě a tří největších výrobců alkoholu toto takzvané měkké znárodňování postihlo největšího přepravce nákladů po železnici PGK, upozornil server The Moscow Times, který ruské úřady nedávno v Rusku zakázaly.
Řízení společnosti PGK podle zdrojů deníku Kommersant převzala státní banka VTB, za jejíž úvěr firma ručila svými 70.000 vagony. Do loňského listopadu firma patřila miliardáři Vladimiru Lisinovi, který býval svého času nejbohatším Rusem. Pak ale firmu v hodnotě bezmála tří miliard dolarů (přes 69 miliard Kč) koupila málo známá akciová společnost Avrora Invest, která podle The Moscow Times patří Timuru a Ruslanu Babajevovým, synům někdejšího viceprezidenta státních drah Salmana Babajeva. To, že o firmu přišli, může podle zdrojů listu souviset s tím, že nesplnili sliby, které ohledně transakce dali investorům, včetně VTB.
Podle provozovatele GTS dnes tranzit ruského plynu přes Ukrajinu klesl kvůli slabšímu zájmu o šest procent na 37,25 milionu metrů krychlových.
