„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dnes jednal o bezpečnostních otázkách a bilaterálních vztazích se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Srbsko udržuje přátelské vztahy s Moskvou, zároveň však umožnilo dodat přes prostředníky svou munici Ukrajině, která se brání ruské invazi.
Setkání Zelenského s Vučičem se uskutečnilo v britském Oxfordu na okraj čtvrtého summitu Evropského politického společenství (EPC), které zahrnuje státy Evropské unie a další země. Hlavními tématy diskusí jsou ruská válka na Ukrajině a problematika migrace. Český premiér Petr Fiala dnes na summitu podepsal se Zelenským česko-ukrajinskou dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře
„Jsem vděčný Srbsku za jeho účast na prvním globálním mírovém summitu a za jeho podporu společného komuniké,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X. Ocenil také finanční a humanitární pomoc, kterou Srbsko Ukrajině poskytlo.
Bezpečnostní dohoda s Kyjevem neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině, uvedlo Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Pomoc Ukrajině podle něj nedělá z Česka stranu konfliktu.
Drony ukrajinské tajné služby SBU a námořnictva útočily na ruskou základnu pobřežní obrany na jezeře Donuzlav, které je průplavem propojeno s mořem, uvedla ukrajinská média s odvoláním na nejmenovaný zdroj ze SBU. V době útoku Rusové zrovna cvičili obranu jezera, ale „nedokázali ani ochránit svou základnu“, uvedl zdroj. Drony podle něj zasáhly a vyřadily z provozu ruský štáb, sklad munice a rozvodnu elektrického proudu i palebné pozice.
