„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Lékařka z kardiologického centra nemocnice, kam dnes dopadly ruské rakety, okomentovala pro deník The Kyiv Independent útok. „Nechápu, jak mohou být lidé taková zvířata. Ani zvířata nedělají takové věci,“ řekla.
Rusko se chystá na zasedání Rady bezpečnosti OSN předložit fakta o dnešním ostřelování Kyjeva, která mají odporovat ukrajinské verzi incidentu. Oznámil to zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij.
Budovy částečně srovnané se zemí, prach, vysklená okna, děti tisknoucí se ke svým rodičům a desítky pomáhajících záchranářů, lékařů, vojáků i civilistů. Tak podle agentury Reuters dnes vypadala kyjevská dětská nemocnice po zásahu ruskou raketou. Rozsáhlý útok, který kromě metropole zasáhl nejméně pět dalších měst v centrální a východní oblasti Ukrajiny, si vyžádal bezmála přes 30 mrtvých a na 150 zraněných.
Vteřiny poté, co ruská raketa narazila do kyjevského zdravotnického zařízení specializovaného na péči o dětské pacienty, Svitlana Kravčenková přispěchala ke svému dvouměsíčnímu synovi, který se v nemocnici léčil. Miminko přikryla látkou, aby ho ochránila před vzduchem poletujícím prachem.
„Bylo to děsivé. Snažila jsem se ho zakrýt látkou, aby mohl dýchat,“ řekla třesoucím se hlasem 33letá žena, zatímco kolem ní záchranáři v troskách budovy pátrali po přeživších. Malé dítě Kravčenková držela pevně v rukou, zatímco její manžel Volodymyr hleděl na zkázu. Jejich auto zaparkované vedle zničené budovy bylo pohřbeno pod sutinami. Celá rodina ale naštěstí vyvázla jen se škrábanci a odřeninami.
