„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Noviny Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje z ukrajinské tajné služby SBU píší, že v ruské Voroněži útočily ukrajinské drony a exploze otřásly tamním muničním skladem. Oblastní gubernátor Alexandr Gusev na platformě Telegram sdělil, úřady evakuují některé obyvatele v Podgorenském okrese a nikdo nebyl zraněn.
Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil. Ukrajinska pravda píše, že sklad se nachází u obce Sergejevka a rozkládá se na ploše 9000 metrů čtverečních. Rusové tam podle zdrojů portálu uchovávali střely země-země, země-vzduch, granáty do tanků i děl a munici do střelných zbraní. Vše bylo určeno do války, kterou Rusko proti Ukrajině vede už třetím rokem. S obdobnými informacemi přišla také agentura Reuters s odvoláním na svůj blíže nespecifikovaný bezpečnostní zdroj.
Podle bývalého ukrajinského náměstka ministra vnitra Antona Heraščenka byly v zasaženém muničním skladu v ruské Voronežské oblasti skladovány rakety země-země a země-vzduch, granáty do tanků a dělostřelectva i munice do střelných zbraní. Z tohoto místa měly být dodávány ruské armádě na frontě. Své informace prý čerpá z ruských vojenských kanálů na sociální síti Telegram.
Několik hodin po zásahu muničního skladu ve Voroněžské oblasti, ze které Rusko obvinilo ukrajinskou stranu, v místě pokračují výbuchy skladované munice. Svědectví o tom přinášejí místní obyvatelé na sociálních sítích. Ruské úřady v části oblasti vyhlásili výjimečný stav a evakuaci. Kyjev zatím údajný úder nekomentoval.
