„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Stoupenci Ukrajiny nejednou kritizovali její partnery na Západě, zejména Spojené státy, že se zdráhají poskytnout Ukrajině zbraně schopné zasáhnout vojenské cíle hlouběji na ruském území, stejně jako zákazy používat už dodané zbraně k takovým útokům proti Rusku, poznamenal server BBC News. Dodal, že Zelenskyj se zdržel přímé kritiky západních vlád, nicméně zdůraznil naléhavou potřebu zbraní schopných ničit nosiče leteckých bomb.
„Údery na velké vzdálenosti a moderní protivzdušná obrana jsou základem pro zastavení každodenního ruského teroru. Děkujeme všem partnerům, kteří to chápou,“ napsal ukrajinský prezident.
Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov tento týden uvedl, že nepřítel využívá Charkov jako testovací střelnici pro své staré bomby, které opatřuje křídly a modulem se satelitní navigace. Zastaralou leteckou munici tak přemění v relativně přesnou zbraň s doletem několika desítek kilometrů, takže ji letouny mohou vypustit mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany. Tato úprava vyjde Rusy přibližně na 100.000 dolarů (asi 2,3 milionu Kč), zatímco střely s plochou dráhou letu Kalibr stojí kolem deseti milionů dolarů (230 milionů Kč) za kus. Raketa systému S-400 přijde asi na dva miliony dolarů a raketa ze systému S-300 zhruba na půl milionu dolarů.
Ukrajina pravděpodobně zahájila útok HIMARS na Rusy okupované město Pervomajsk v Luhanské oblasti, uvádí ukrajinská TV Nexta na sociální síti X. Propagandisté hlásí, že cílem útoku bylo soustředění ruských jednotek. Reakce autora videa zachycuje plnou sílu úderu.
