„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ukrajina sama rozhoduje o cílech svých útoků, uvedl dnes Pentagon. Reagoval tak na vyjádření Kremlu, který Spojené státy obvinil z podílu na nedělním ukrajinském úderu na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli čtyři lidé a 151 jich bylo zraněno. Informovala o tom agentura Reuters.
Moskva dříve uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS. Ze zodpovědnosti obvinila Washington. Předvolala si rovněž americkou velvyslankyni v Rusku Lynne Tracyovou. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že USA pomáhaly Ukrajině s prováděním útoku, a Kreml varoval, že podíl Spojených států na úderu bude mít následky.
„Ukrajina přijímá vlastní rozhodnutí o cílech a vede vlastní vojenské operace,“ uvedl mluvčí Pentagonu Charlie Dietz.
Nová divadelní inscenace nazvaná Slepci ukáže historii Ukrajiny jako neustálý boj za právo na sebeurčení a o vlastní kulturní identitu. Pracuje na ní nezávislé Divadlo 3+kk a charkovský Publicist Theatre. Společně v prostorách brněnské Káznice nabídnou také pohled do ukrajinské komunity v Česku v minulém století, včetně paralel se současností. Premiéra bude ve čtvrtek, oznámila za divadelníky Jana Kolafová.
Inscenační tým tvoří ukrajinští i čeští umělci, stejně je tomu u hereckého obsazení. Při představení se menší část diváků stane nevidomými performery, tedy titulními Slepci, kteří budou pod vedením herců spoluutvářet výsledný jevištní tvar.
Inscenace se odehrává v různých částech Káznice a pracuje s její historií a geniem loci. „Poté, co nám naši přátelé ukázali prostory brněnské Káznice, jsme si uvědomili, že se má projekt realizovat právě zde,“ uvedl režisér a umělecký šéf Publicist Theatre Kosťantyn Vasjukov. Inscenace do Káznice dobře zapadá, i když se věnuje dějům, které se odehrávají stovky kilometrů daleko, doplnil dramaturg inscenace a umělecký šéf Divadla 3+kk Libor Brzobohatý.
Premiér Petr Fiala jednal s argentinským prezidentem Javierem Mileiem o podpoře Ukrajiny i hospodářské spolupráci. Začnou práce na dohodě o zamezení dvojímu zdanění, uvedl.
