„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Spojené státy zrušily zákaz poskytovat americké zbraně a výcvik brigádě Azov, ukrajinské elitní jednotce s kontroverzní minulostí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na dnešní sdělení amerického ministerstva zahraničí. Kreml označil krok za "krajně negativní".
Rozhodnutí Washingtonu pomůže brigádě Azov, známé též jako pluk Azov, překonat pověst krajně pravicové organizace, kterou její velitelé označují za ruskou propagandu. Zrušení zákazu rovněž patrně posílí bojové schopnosti brigády v obtížném období války, kdy Ukrajina trpí nedostatkem munice a vojáků, uvedla AP.
Americké zákony zakazují poskytovat vybavení a výcvik zahraničním vojenským jednotkám nebo osobám podezřelým z hrubého porušování lidských práv. Podle prohlášení ministerstva zahraničí však po důkladné prověrce "nebyly nalezeny žádné důkazy o hrubém porušování lidských práv ze strany 12. brigády Azov".
Po začátku ruské rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se brigáda snažila změnit svůj veřejný obraz tím, že se zbaví kontroverzí ohledně svého ultranacionalistického původu a bude se prezentovat jako efektivní bojová síla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň vyzval ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky.
"Ukrajinu vystavíme silnější, svobodnější a prosperující," řekl Scholz. Současně zdůraznil, že Ukrajina stále čelí ruské invazi, takže nyní je prioritou posílení její obrany. "Nejlepší rekonstrukce je totiž ta, která se nakonec nemusí konat," uvedl.
Zelenskyj se v projevu věnoval rozsáhlým škodám, které ruská armáda Ukrajině způsobuje. "Neničí jenom naši elektrickou soustavu a elektrárny, ale také benzinky, sklady paliv," řekl prezident.
Čeští hasiči tento týden dopraví na Ukrajinu, která se dva roky brání ruské agresi, pět těžkých mostních souprav. Česká republika je tam posílá na základě únorového usnesení vlády jako další humanitární pomoc. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí hlučínského hasičského útvaru Jana Urbancová.
Mostní soupravy hasiči převezou na šesti tahačích s návěsy a čtyřech nákladních autech. Součástí konvoje jsou i doprovodná auta a do akce je zapojeno 27 příslušníků sboru.
První část zásilky hasiči podle mluvčí naložili v pondělí ve skladu Správy státních hmotných rezerv a v úterý ji přepravili do polského meziskladu Vládní agentury pro strategické rezervy. Česko poslalo na Ukrajinu těžké mostní soupravy už dříve, například v červenci 2022 tam hasiči dopravili dvě tyto soupravy a další dvě v listopadu téhož roku.
