„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ruské snahy o dosažení dohody ohledně výstavby nového plynovodu do Číny zatím troskotají na cenových požadavcích Pekingu, které Moskva považuje za nepřiměřené. Informoval o tom list Financial Times (FT), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Čína podle zdrojů požaduje cenu v blízkosti silně dotovaných cen plynu na ruském domácím trhu. Chce se navíc smluvně zavázat k nákupu objemu plynu odpovídajícího pouze zlomku celkové kapacity plynovodu, která má činit 50 miliard krychlových metrů ročně.
„Čína by mohla potřebovat ruský plyn ze strategických důvodů jakožto bezpečný zdroj dodávek nezávislý na námořních trasách, které by mohl ovlivnit námořní konflikt kolem Tchaj-wanu nebo Jihočínského moře,“ uvedl šéf organizace Carnegie Russia Eurasia Center Alexander Gabujev. „Aby se to však vyplatilo, potřebuje Čína opravdu velmi nízkou cenu (plynu) a flexibilní závazky,“ dodal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na zprávu listu nicméně uvedl, že není pochyb o tom, že Rusko a Čína dohody o plynovodu s názvem Síla Sibiře 2 dosáhnou.
Policie kvůli sobotní potyčce na Staroměstském náměstí v Praze začala prověřovat čtyři cizince. Podezírá je z několika trestných činů. Policisté zadrželi čtveřici na pražském letišti, uvedli dnes na sociální síti X. Podle dřívějších informací médií v centru metropole napadli rusky mluvící lidé dobrovolníky vybírající peníze na pomoc Ukrajině.
Video incidentu, které natočil jeden z dobrovolníků se v neděli objevilo na X.
Webové stránky některých ruských vládních úřadů jsou dnes částečně nedostupné. Důvodem je porucha komunikační sítě, uvedla agentura RIA Novosti s odkazem na ruský úřad Roskomnadzor, který mimo jiné dohlíží na telekomunikace a informační technologie.
„Centrum pro monitoring a správu veřejné komunikační sítě eviduje částečnou nedostupnost některých vládních stránek. Předběžným důvodem je porucha na jednom z úseků páteřní komunikační sítě. Provádíme analýzu,“ uvádí se ve zprávě Roskomandzoru.
Rusko, které má od své invaze na Ukrajinu v únoru 2022 špatné vztahy se Západem, čelilo v posledních týdnech obvinění z kyberútoků na evropské země včetně Česka či Německa. Moskva své zapojení odmítla.
