„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky uvedl, že probíhá zdokonalování robotických námořních platforem. Jsou vybaveny zejména systémy k zasahování malých hladinových a vzdušných cílů a k úderům na pobřeží.
„Časem se tedy pravděpodobně dočkáme úplné převahy bezpilotních plavidel nad konvenčními válečnými loděmi. Přinejmenším v uzavřených nebo polouzavřených vodách, jako je Černé moře, Středozemní moře atd. To je cesta vpřed,“ uvedl Kyrylo Budanov.
Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech na cíle na ruském území, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.
„Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg, jenž by měl ve funkci skončit 1. října. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem.
Evropská unie vstoupila do nové fáze, ve které bude zásadní bezpečnost. V rozhovoru s ČTK to řekl bývalý italský ministr financí Giulio Tremonti, který je v současnosti předsedou výboru pro zahraniční věci a Evropskou unii italské Poslanecké sněmovny. Podle politika vládní strany Bratři Itálie se EU dříve příliš spoléhala na fungování volného trhu. Tremonti, který řídil italské veřejné finance v několika vládách premiéra Silvia Berlusconiho, také říká, že podporuje, aby EU více fungovala na principu většinového rozhodování než jednomyslnosti.
V současné fázi, kterou charakterizují mimo jiné konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, je podle Tremontiho prioritou v EU posílení společné obrany a bezpečnosti. „Když zajdete do nějaké hospody a baru a začnete mluvit o bankovní unii, tak se na vás jen divně dívají. Ale když řeknete, že je zapotřebí více obrany, tak vám zaplatí rundu,“ řekl italský vládní politik.
