„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson podpořil myšlenku umožnit Ukrajině zaútočit na vojenská zařízení na ruském území americkými zbraněmi. „Myslím, že bychom měli Ukrajině dovolit, aby válku stíhala, jak uzná za vhodné. Musí mít možnost se bránit,“ odpověděl na otázku novináře Hlasu Ameriky.
Rehabilitační komunitní centrum v Doněcké oblasti na Ukrajině s názvem Archa Naděje by mohlo sloužit jako přestupní stanice pro evakuované na cestě do normálního a bezpečnějšího světa. Nezisková organizace Koridor UA ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům (OPU) proto dnes v Kasárnách Karlín uspořádala benefiční akci, pomocí níž zahájí kampaň ve prospěch sbírky na platformě Donio pro nový projekt. Mimo jiné má akce poukázat na podporu Ukrajiny i navzdory poklesu zájmu veřejnosti.
Iniciativa vybudovat Archu Naděje vzešla z nápadu Olega Tkačenka, který jezdí již dva roky do první linie na ukrajinskou frontu a odváží lidi na bezpečnější území. Nejčastěji se mezi lidmi, které evakuuje, vyskytují osoby s omezenou schopností pohybu, nízkými příjmy a starší lidé. V komunitním centru se jim po evakuaci z bojových zón dostane duchovní a psychologické pomoci a osvojí si dovednosti k překonání stresu. Po rehabilitaci bude snaha najít jim trvalé ubytování a případně práci v jiné části Ukrajiny.
„Naší výhodou při evakuaci je důvěra lidí, kterou jsme získali během jejich soustavné podpory v první linii. Po evakuaci jsme měli možnost se dočasně přesídlit do krytu, jehož majitelé se již sami evakuovali. Kapacita tohoto krytu není už delší dobu dostačující, a proto jsme se rozhodli tuto situaci řešit novým projektem mobilního městečka, jehož cílem bude dočasné ubytování a rehabilitace evakuovaných,“ uvedl Ivo Dokoupil z Koridoru UA.
Polsko koupí čtyři americké balony včasné výstrahy s podvěšenými radary. Příslušnou dohodu v hodnotě 960 milionů dolarů (asi 21,9 miliardy Kč) dnes ve Varšavě podepsal polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Dříve byla hodnota kontraktu odhadována na 1,2 miliardy dolarů, připomněla televize TVN 24. Polsko bude po USA teprve druhou zemí na světě využívající tento systém včasné výstrahy.
„Tato dohoda definuje naši bezpečnost, je to další krok ve spolupráci mezi Polskem a Spojenými státy,“ řekl ministr podle serveru Onet. Financování akvizice podle ministra zajistí půjčka poskytnutá americkou vládou.
Systém známý pod zkratkou TARS (Tethered Aerostat Radar Systems) umožňuje identifikaci cizích objektů do vzdálenosti více než 300 kilometrů a podává v reálném čase přehled o leteckém, námořním a pozemním provozu. Balony, které mají být rozmístěny u východní hranice země, doplní podle polského ministra stávající radarové systémy a zvýší polskou připravenost a obranyschopnost v tomto směru na vyšší úroveň. Polsko kupuje systém s veškerou logistikou a všemi prvky zajišťujícími jeho fungování, přičemž klíčový pro získání schopností operovat s tímto systémem bude rok 2027, dodal Onet.
