„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Podle admirála Roba Bauera „není pozdě na to, aby Ukrajina zvítězila“. „Svoboda Ukrajiny nemůže a nesmí zemřít,“ dodal s tím, že svět je nyní na historické křižovatce, kdy na jedné straně stojí beztrestnost a na druhé odpovědnost. „Ruské velení si vybralo beztrestnost,“ doplnil šéf Vojenského výboru NATO Bauer.
Mluvčí Kremlu dnes odsoudil středeční atentát na slovenského premiéra Roberta Fica a popřál mu brzké uzdravení. Informoval o tom ruský list Izvestija. Ruský prezident Vladimir Putin už ve středu podle informací svého úřadu zaslal slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové telegram v podobném znění, ve kterém střelbu na předsedu slovenské vlády označil za ohavný zločin, jenž nemá ospravedlnění.
„Tento útok co nejdůrazněji odsuzujeme a považujeme ho za absolutně nepřijatelný. Je to velká tragédie. Doufáme, že se panu Ficovi podaří se z toho dostat a co nejrychleji se zotavit. Přejeme mu brzké uzdravení,“ řekl deníku mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Putin podle Reuters během návštěvy Číny uvedl, že je „logické“, že jeho první cesta po prezidentské inauguraci mířila právě do ní. Siovi poděkoval za vřelé přijetí a řekl, že vztah Pekingu a Moskvy je ukázkovým příkladem mezinárodní spolupráce. Na programu jednání byly podle Putina „všechny oblasti“, konkrétně však plánují Rusko a Čína rozvinout spolupráci v oblasti jaderné energetiky a dopravy. The Economist připomíná, že jde o 43. setkání Putina a Siho od roku 2000, kdy Putin poprvé usedl v Kremlu, a Putinovu 19. cestu do Číny.
