„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ruské úřady zahájily trestní řízení proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a umístily ho na seznam hledaných osob. „Připomínáme, že na rozdíl od bezcenných ruských oznámení je zatykač ICC na ruského diktátora Vladimira Putina pro podezření z válečných zločinů zcela reálný a platný ve 123 zemích světa,“ doplnila v reakci na krok ruských úřadů ukrajinská diplomacie.
Zraněné si vyžádal ruský raketový útok na Oděsu. Šéf Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu uvedl, že úder zasáhl blíže neupřesněnou civilní infrastrukturu a zranil tři lidi - jednoho muže, kterého záchranáři ošetřili na místě, a dvě ženy, které byly převezeny do nemocnice.
Blíže neurčená exploze zranila podle předběžných údajů pět lidí v Belgorodu, napsal na telegramu oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Předtím se ve městě rozezněly poplašné sirény, informoval ruskojazyčný server BBC. Zraněni byli dva muži a tři ženy, výbuch také podle Gladkova poškodil 30 domů a deset vozidel.
Rusko plánuje posílat do Číny přes Kazachstán přibližně 35 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Agentuře TASS to řekl velvyslanec Kazachstánu v Rusku Dauren Abajev. To odpovídá zhruba kapacitě přepravy plynovodu Síla Sibiře, kterým nyní proudí ruský plyn do Číny. Jeho kapacita by měla do roku 2025 dosáhnout 38 miliard metrů krychlových.
