„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Švýcarská vláda dnes potvrdila, že zatím nepozvala Rusko na mírový summit o Ukrajině, který se v této alpské zemi uskuteční v červnu. Zároveň uvedla, že Rusko musí být součástí mírového procesu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X napsal, že na summit byly pozvány země, které se staví za principy Charty OSN a mezinárodního práva.
„Hlavy států a vlád ze všech kontinentů jsou zvány a očekává se jejich účast. Summit bude sloužit jako platforma pro diskusi o způsobech dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu,“ uvedl Zelenskyj. „Jsem si jist, že každý mírumilovný národ na světě má zájem se summitu zúčastnit, protože jeho význam dalece přesahuje hranice Ukrajiny,“ doplnil.
Češi patří ve střední a východní Evropě k zemím, jejichž obyvatelé hlavní odpovědnost za konflikt na Ukrajině připisují Rusku. Z devíti zkoumaných zemí má naopak tento názor nejnižší podporu na Slovensku, kde spolu s Maďarskem také převažuje postoj obyvatelstva, že Ukrajina by měla zůstat neutrální a nevstupovat do Evropské unie ani NATO. Nejnižší podíl zastánců členství své země v EU je v Česku, stále jsou to ale téměř tři čtvrtiny dotázaných. Vyplývá to z analýzy postojů obyvatel regionu, kterou dnes zveřejnila slovenská nevládní organizace Globsec. Na základě sondáží zjišťovala postoje obyvatel kromě Česka, Slovenska a Maďarska také v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a ve třech pobaltských zemích.
Podívejte se na nejnovější snímky z Oděsy, kde včera zaútočilo Rusko.
