„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Státní agentura CzechTrade spustila novou službu s názvem Podpora ekonomické migraci, která má pomoci firmám se získáváním kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Služba cílí na zaměstnance ze zemí zahrnutých v Programu kvalifikovaný zaměstnanec od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – tedy Filipíny, Srbsko, Černou Horu, Indii, Kazachstán, Gruzii, Arménii a Ukrajinu. Službu mohou firmy využívat od středy.
„Firmy mají často problém s tím, že potřebují zahraniční zaměstnance a neví, na koho se v dané třetí zemi obrátit, což je náplní naší nové služby. Zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade disponují odbornými znalostmi daného trhu a kontakty na prověřené agentury nebo konzultační firmy,“ uvedl generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.
„Čas a práci, kterou by tedy firmy strávily nad hledáním vhodných personálních agentur v teritoriu, vykryjí naši zástupci za ně, a firmy tak mohou mít jistotu, že jim bude doporučena prověřená personální agentura,“ doplnil.
Rusko posílá rafinovanou ropu Severní Koreji v množství, které zřejmě přesahuje limit stanovený Radou bezpečnosti OSN. Dnes to řekl mluvčí Bílého domu pro otázky národní bezpečnosti John Kirby.
Agentura Reuters píše, že Kirby s tímto oznámením přišel den poté, co byla v důsledku ruského veta rozpuštěna expertní komise OSN, která monitorovala dodržování sankcí zavedených proti KLDR.
„Moskva vetovala pokračování mandátu komise a zároveň z přístavu Vostočnyj dodává rafinovanou ropu Severní Koreji,“ řekl Kirby.
Severoatlantickou alianci znepokojuje nedávná škodlivá činnost na území členských států bloku, která je součástí ruských hybridních aktivit. Prohlášení zmiňuje Česko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Británii.
„Spojenci v NATO vyjadřují hluboké znepokojení ohledně ruských hybridních aktivit, které tvoří hrozbu pro bezpečnost aliance,“ stojí v prohlášení. Ruské škodlivé aktivity podle NATO spočívají v sabotážích, dezinformačních kampaních, násilných činech či kybernetických útocích. Prohlášení poukazuje na nedávné události, které vedly k zahájení vyšetřování či zadržení osob v členských státech NATO.
„Odsuzujeme počínání Ruska a vyzýváme ho, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, tak jak to činí spojenci (v NATO),“ stojí dále v prohlášení. Dokument uvádí, že NATO chce nadále posilovat odolnost proti takovým hrozbám a že „ruské aktivity neodradí spojence od další pomoci Ukrajině“.
