„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Slovensko bude podle premiéra Roberta Fica jednat s Ukrajinou o svém jednostranném zákazu dovozu vybraných ukrajinských zemědělských a potravinářských produktů. Bratislava ale podle něj chce, aby byli slovenští farmáři nadále chráněni před ukrajinskou konkurenci. Téma bude součástí společné schůzky členů slovenské a ukrajinské vlády, která je naplánovaná na čtvrtek na východním Slovensku.
„Hledáme a chceme najít takový mechanismus, který by mohl vést ke zrušení jednostranných rozhodnutí a opatření, ale musí to být mechanismus, který bude chránit naše zemědělce,“ řekl dnes novinářům Fico.
Nynější Ficova vláda loni na podzim rozšířila jednostranný slovenský zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny, o kterém rozhodl předchozí úřednický kabinet, o dalších deset druhů zboží. Restrikce se vztahují například na pšenici, kukuřici, med, řepku, slunečnici či cukr.
Asistent poslance SPD Jaroslava Foldyny Milutin Ilić spoluorganizoval v Praze únorovou konferenci, které se zúčastnili zástupci proruského zpravodajského portálu Voice of Europe, který je nově na českém sankčním seznamu. Na organizaci a financování se podle Iliče podílel také německý poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň. Vyplývá to ze zjištění Deníku N a polského listu Gazeta Wyborcza. Web Voice of Europe podle Bezpečnostní informační služby (BIS) provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.
Deník N uvedl, že únorové konference se vedle zástupců zmíněného serveru účastnili zástupci krajně pravicových stran z různých zemí Evropy a vystoupil tam mimo jiné sám Ilić, Foldyna, europoslanec za SPD Ivan David nebo člen českých Pirátů Giuseppe Maiello. Akci spoluorganizoval spolek Geopolitikon, který založil a vede Foldynův asistent srbského původu Ilić.
Ilić Deníku N řekl, že německý poslanec Bystroň, který je českého původu, se podílel na organizování druhé části konference a pomáhal i s financováním. Následně ale řekl, že Bystroň platil pouze oběd některým hostům.
Britský ministr zahraničí David Cameron se na Floridě setkal s uchazečem o křeslo v Bílém domě a exprezidentem Donaldem Trumpem ve snaze o posílení podpory Kyjevu a uvolnění 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) z amerického balíčku pomoci pro Ukrajinu.
Setkání šéfů diplomacie s opozičními kandidáty při zahraničních návštěvách podle BBC není neobvyklé. Trump si už zajistil dostatečný počet delegátů na to, aby získal nominaci Republikánské strany do očekávaného souboje o Bílý dům. V listopadových prezidentských volbách se utká s nynějším demokratickým prezidentem Spojených států Joem Bidenem.
