„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Obava, že Slovensko někdo zatáhne do války, není na místě, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v televizním projevu na závěr kampaně před sobotním rozhodujícím kolem přímé volby svého nástupce.
V kampani předseda parlamentu Peter Pellegrini a jeho kolegové ze strany Hlas-sociální demokracie označovali druhého finalistu prezidentské volby Ivana Korčoka jako možného prezidenta konfliktu a války či tvrdili, že by mohl vyslat vojáky bojovat na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené invazi.
„Za pět let ve funkci jsem mohla poznat oba kandidáty na prezidenta a s čistým svědomím a přesvědčením mohu říct, že ani Peter Pellegrini, ani Ivan Korčok nás do žádné války nezatáhnou a ani nevyšlou na Ukrajinu žádného našeho vojáka. Jednak k tomu prezident nemá pravomoc a nemají k tomu ani žádný důvod,“ uvedla Čaputová, která už se o znovuzvolení neucházela.
Čaputová vyjádřila lítost, že součástí kampaně před prezidentskými volbami bylo také „zahrávání si se strachem“ či podsouvání obav, že „je tu někdo jiný, kdo o nás rozhoduje a určuje, kam směřujeme a ke komu budeme patřit“.
„Spojenci jsou zajedno v tom, že musí nastat větší role NATO při podpoře Ukrajiny,“ řekl novinářům po jednání český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Nyní se podle něj řeší detaily iniciativy, včetně třeba názvu, všichni se ale shodují na tom, že Severoatlantická aliance je v ideální pozici, aby zajistila koordinaci, případně i logistiku pomoci pro Ukrajinu. „Jediné, co zbývá, je dát tomu jasnou podobu a vyřešit financování,“ dodal český velvyslanec.
V reakci na maďarské výhrady vůči plánu Landovský uvedl, že pozice Maďarska na dnešním jednání už byla „určitě lepší“ než jejich dřívější vyjádření. „V alianci se pořád hledá shoda. Je potřeba postupovat citlivě,“ uvedl Landovský. Na washingtonském summitu NATO v červenci už musí být podle něj o návrhu rozhodnuto. Do té doby proběhnou ještě dvě důležité ministeriády, kde se budou řešit detaily - neformální setkání ministrů zahraničí NATO na konci května v Praze a jednání aliančních ministrů obrany v Bruselu, jehož datum konání ještě nebylo upřesněno.
„Já se domnívám, že se začalo včas. Mezitím je třeba, aby pokračovaly iniciativy jako česká muniční iniciativa, či jako je pomoc v rámci Ramsteinského formátu, které udrží situaci na bojišti stabilní,“ řekl český velvyslanec při NATO. Ramsteinský formát je jiným názvem pro kontaktní skupinu pro Ukrajinu.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem. V rozhovoru odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, tématem byl také terorismus. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na sdělení francouzského ministerstva obrany. Podle něj šlo o první telefonát od října 2022.
