„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie ve městě Nižněkamsk v Tatarstánu, potvrdila ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle ruských úřadů zranění utrpělo nejméně sedm lidí. Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil.
Severoatlantická aliance se v podstatě stala stranou ukrajinského konfliktu a aktivně se podílí na ukrajinském ostřelování ruského území, prohlásil šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, který je považován za vlivného spojence prezidenta Vladimira Putina. V dnes zveřejněném rozhovoru s ruským portálem Argumenty i fakty zároveň 75letou historii NATO označil za krvavou; aliance je podle jeho slov dlouholetým zdrojem nebezpečí, krizí a konfliktů.
„Severoatlantická aliance se de facto stala stranou ukrajinského konfliktu, aktivně se podílí na organizaci ostřelování ruských území neonacisty,“ prohlásil Patrušev. Uvedl také, že na půdě NATO se přijímají rozhodnutí o dodávkách zbraní s čím dál lepšími technickými možnostmi nebo s delším dosahem a že instruktoři aliance v několika zemích cvičí „žoldnéře a diverzanty“ za účelem jejich účasti v protiruských operacích.
Německo v rámci české iniciativy na dříve slíbený nákup 180.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu poskytne 576 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Agentuře Reuters to dnes sdělilo německé ministerstvo obrany. Spolkový ministr obrany Boris Pistorius už v polovině března oznámil, že Berlín zaplatí 180.000 dělostřeleckých granátů, konkrétní finanční sumu ale tehdy neuvedl.
