„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
V řadě německých měst se dnes konaly tradiční velikonoční mírové pochody a demonstrace. Účastníci vyzývali mimo jiné k diplomatickému řešení ruské války na Ukrajině a konfliktu Izraele s palestinským hnutím Hamás a žádali zastavení dodávek zbraní. Informuje o tom agentura DPA.
Podle předběžných údajů organizátorů vyrazilo po celém Německu do ulic demonstrovat za mír a ukončení zbrojení přes 10 000 lidí. Největší účast byla v Berlíně, kde demonstrovalo kolem 3 500 lidí. Objevily se zde mimo jiné transparenty s nápisy „Přátelství s Ruskem - Ať žije Palestina“ či „Genocida v Gaze“. K vidění byly také ruské a palestinské vlajky, píše DPA.
Demonstrace podle agentury doprovázela prohlášení předních německých politiků o další vojenské podpoře Ukrajiny. „Všichni toužíme po mírumilovnějším světě,“ uvedl v dnes zveřejněném videoposelství spolkový kancléř Olaf Scholz. „Proto podporujeme Ukrajinu v jejím boji za spravedlivý mír, a to tak dlouho, jak bude zapotřebí. Děláme to i pro sebe, pro svou bezpečnost,“ dodal.
„Hraničáři ‚Ocelové hranice' vyvěsili nad osadami Šabelne, Piščane a Dehtjarne modrožlutou vlajku,“ sdílí video ministerstvo vnitra Ukrajiny. „Hraničáři kontrolují oblast a připomínají nepříteli, že toto je naše země a on zde nemá co dělat!“
Oběti teroristického útoku u Moskvy, při kterém minulý týden zemřelo přes 140 lidí, dnes uctili diplomaté ze zhruba 130 zahraničních misí. Píší to ruské agentury s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Diplomaté u místa útoku položili květiny a drželi minutu ticha. Ceremoniálu se zúčastnili i představitelé států, které Rusko označilo za nikoli přátelské. Mezi takovými zeměmi je i Česká republika.
Podle agentur a fotografií z ceremoniálu byli na místě velvyslanci a diplomaté Vatikánu, Izraele, Spojených států, Sýrie, Evropské unie, Británie, Turecka a dalších zemí. "Jsme hluboce vděční představitelům diplomatického sboru za solidaritu s ruským národem v těchto obtížných časech," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Podle poslední bilance zveřejněné ruskými úřady při útoku na komplex Crocus City Hall u Moskvy z minulého pátku zemřelo 144 lidí a dalších 551 lidí bylo zraněno. Identifikovat se podařilo 134 mrtvých. Bilance obětí by však mohla ještě vzrůst.
