Merkelová odhaluje v pamětech: Bránila vstupu Ukrajiny do NATO a detaily setkání s Putinem i Trumpem
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v době své vlády snažila bránit rychlému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, protože se už tehdy obávala vojenské reakce Ruska. Politička, která stála v čele německé vlády 16 let, to napsala ve svých memoárech, z nichž dnes před vydáním citoval německý deník Die Zeit. Kniha Freiheit. Erinnerungen 1954 - 2021 (Svoboda. Vzpomínky 1954 - 2021) vyjde až příští úterý, a to ve 30 zemích světa. Merkelová ve vzpomínkách podle agentury DPA popisuje mimo jiné setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem či bývalým a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Merkelová byla 18 let předsedkyní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a mezi lety 2005 a 2021 stála v čele německé vlády. Po odchodu z vrcholné politiky se stáhla do ústraní a veřejně vystupuje jen zřídka. Výjimkou byla naposledy v září slavnostní recepce u příležitosti jejích 70. narozenin.
Merkelová zvlášť po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 čelila kritice za svou politiku vůči Rusku i Ukrajině. V memoárech se podle deníku Die Zeit k tomuto tématu vrací a kritice se brání. Píše mimo jiné o summitu NATO v Bukurešti z roku 2008, na kterém členové pod vlivem některých zemí, které se obávaly zhoršení vztahů s Ruskem, nezařadily Ukrajinu a Gruzii do Akčního plánu členství (MAP). Aliance ale prohlásila, že v budoucnu se obě země členy NATO mohou stát.
„Chápala jsem přání středoevropských a východoevropských zemí stát se členem NATO co možná nejrychleji,“ napsala bývalá kancléřka. „Přijetí nového člena by ale nemělo přinést více bezpečí jen jemu, ale i NATO,“ dodala. Napsala, že se obávala především rizik spojených s přítomností ruské Černomořské flotily na ukrajinském poloostrově Krym a v potaz brala i to, že tehdy do NATO chtěla jen menšina ukrajinských obyvatel.
„Považovala jsem za iluzi, že by status MAP poskytl Ukrajině a Gruzii ochranu před Putinovou agresí, že by tedy tento status měl odstrašující účinek, že by Putin tomuto vývoji nečinně přihlížel,“ uvedla Merkelová v memoárech. Vyjádřila přitom pochyby, zda by v případě ruského útoku na Ukrajinu či Gruzii jako kandidátské země zasáhly členské státy NATO vojensky. I vyjednaný kompromis z Bukurešti měl podle exkancléřky „svou cenu“, neboť Putin jej vnímal jako „vyhlášení boje“.
Hovory s Putinem i Trumpem
V knize Merkelová podle úryvku zveřejněného v Die Zeit popisuje také řadu setkání s Putinem, který na ni podle ní působil jako muž, který chce být až zoufale brán vážně. Ruský prezident byl „pořád ve střehu“, jen aby se k němu někdo nechoval špatně, vždy připravený na „mocenské hry se psem“. Posledními slovy exkancléřka připomněla incident z roku 2007, kdy se na jejím setkání s Putinem v Soči najednou objevila fena labradora, což Merkelovou zjevně vyvedlo z míry. Podle německých médií má politička strach ze psů poté, co ji jeden v roce 1995 napadl.
V popisu jednoho setkání s Putinem pak Merkelová naznačuje, že načasování invaze na Ukrajinu souviselo i s jejím odchodem z politiky. „Nebudeš kancléřkou věčně a pak se stanou členem NATO. A tomu chci zabránit,“ uvedl podle bývalé kancléřky ruský prezident.
Podle Die Zeit Merkelová popisuje také první setkání s tehdy novým americkým Trumpem z roku 2017, kterého se ptala na vztah k Putinovi. „Ruský prezident ho zjevně velmi fascinoval. V následujících letech jsem měla dojem, že politici s autokratickými a diktátorskými rysy pro něj mají zvláštní kouzlo,“ uvedla. Podle ní Trump vnímá svět z pohledu realitního magnáta. „Podle něj si země vzájemně konkurují, úspěch jedné byl neúspěchem druhé. Nevěřil, že by se spoluprací mohlo dosáhnout blahobytu pro všechny,“ uvedla.
Na to, jak jednat „s lidmi s fundamentálně odlišnými názory“, se Merkelová podle svých slov ptala při audienci ve Vatikánu papeže Františka, aniž by přitom výslovně zmínila Trumpa. „Ohýbat, ohýbat, ohýbat, ale dávat pozor na to, aby se to nezlomilo,“ odpověděl podle ní František. Před letošními prezidentskými volbami ve Spojených státech si Merkelová po zkušenostech z prvního prezidentství republikána Trumpa „ze srdce“ přála vítězství demokratky Kamaly Harrisové.
Policie v polské Gdyni zadržela muže, který opakovaně na sociálních sítích šířil protiukrajinská a protiizraelská videa. Informovala o tom policie v Pomořanském vojvodství. Čtyřiačtyřicetiletý streamer je kromě jiného podezřelý z porušení zákona zakazujícího podporu a propagaci ruské vojenské agrese proti Ukrajině.
Policie muže, kterého polská média označují jako Pawla N. vystupujícího pod přezdívkou Nazar, zadržela v pátek při silniční kontrole. Podezření hlídky vzbudilo jeho chování a testy ukázaly, že užil několik omamných látek. Policie ho obvinila z šíření obsahu podněcujícího národnostně a nábožensky motivovanou nenávist nebo z propagace symbolů podporujících ruskou invazi na Ukrajině.
Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala dnes agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.
Ukrajinský generální štáb ráno uvedl jen, že ukrajinští vojáci u Pokrovska odrazili 68 nepřátelských útoků, což je výrazně vyšší počet než na jakémkoliv jiném úseku více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské velení zaznamenalo celkem 162 bojových střetů. Americký Institut pro studium války (ISW) usoudil, že ruské jednotky zřejmě upustily od útoků u Kosťantynivky, aby se soustředily na dokončení dobytí Pokrovska a Myrnohradu. Ruská útočná taktika u Pokrovska vede podle ISW k velkým ztrátám.
