Kimovo sbližování s Putinem: Severokorejský vůdce sází na výrobu sebevražedných dronů
Severokorejský vůdce Kim Čong-un nařídil své zemi, aby urychleně zahájila masovou výrobu samonaváděcích sebevražedných dronů, píše CNN. Jejich vývoj po testu nové zbraně označil za „nezbytný“, informovala státní média. Podobné bezpilotní letouny zaznamenaly úspěch při nasazení v konfliktu na Ukrajině.
Snímky zveřejněné severokorejskými státními médii ukazují Kima a vysoké státní úředníky na místě odpalu. Bezpilotní letoun tisková agentura na snímku silně rozmazala. Státní média informovala, že bezpilotní letouny v rámci testu „přesně zasáhly cíle“. „Jsou určeny k přesnému úderu na jakékoli nepřátelské cíle na zemi a na moři,“ píše agentura.
Kim uvedl, že využívání těchto dronů ve vojenských aktivitách je po celém světě stále častější a úřady uznávají, že „drony dosahují jasných úspěchů ve velkých i malých konfliktech“, uvedla státní média. Podobné sebevražedné drony byly s velkým úspěchem hojně využívány na bojišti ve válce na Ukrajině a na Blízkém východě.
Bezpilotní letouny, jako je Šáhid 136 íránské výroby, jsou poměrně levné na výrobu a obvykle jsou nasazovány v rojích, což znesnadňuje jejich sestřel. Změnily moderní boj a poskytují asymetrickou výhodu při nasazení proti technicky vyspělejším protivníkům.
Kim „zdůraznil potřebu co nejdříve vybudovat systém sériové výroby a přejít k plnohodnotné masové produkci,“ uvedla státní média a dodala, že „podobně rozsáhlá změna naléhavě vyžaduje aktualizaci vojenské teorie“.
Sbližování s Putinem
Na Západě zatím rostou obavy z vojenské spolupráce Severní Koreje s Ruskem. Americké ministerstvo zahraničí v úterý uvedlo, že do Ruska bylo vysláno 10 000 severokorejských vojáků, kteří se začali zapojovat do bojových operací s ruskými silami v Kurské oblasti.
Jeden z ukrajinských velitelů již dříve řekl CNN, že severokorejské jednotky jsou pro Moskvu „významným zdrojem personálu“ ve válce na Ukrajině. Ty, které jsou nasazeny jako obranné, uvolní ruské jednotky pro útočné operace na jiných místech.
Podle jihokorejských specialistů severokorejští vojáci vyslaní do Ruska nejsou vycvičeni pro boj s drony. Jihokorejský ministr obrany minulý měsíc vyjádřil obavy, že Pchjongjang výměnou za vyslání vojáků na Ukrajinu velmi pravděpodobně požádá Moskvu o pokročilé technologie související s jadernými zbraněmi.
Severní Korea s Ruskem v úterý 12. listopadu ratifikovala smlouvu o vzájemné obraně. Obě země se v ní zavázaly využít všech dostupných prostředků k poskytnutí okamžité vojenské pomoci v případě napadení druhé strany. Obranný pakt podepsali Kim a Vladimir Putin v červnu během státní návštěvy ruského vůdce v Pchjongjangu.
KLDR již v minulosti vyslala drony nad území Jižní Koreje, což přimělo Soul použít zbraně k jejich zničení. Napětí mezi znepřátelenými Korejemi se v posledních měsících stupňuje v souvislosti se severokorejským jaderným a raketovým programem či zostřenou rétorikou.
Akcionáři největší ruské banky Sberbank schválili za loňský rok výplatu rekordní dividendy v objemu 786,9 miliardy rublů (212,2 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Dividendy od banky tvoří významný příjem ruského rozpočtu. Vláda tak může udržovat vysoké výdaje, zejména na válečné úsilí na Ukrajině. To potvrdil v prohlášení i ministr financí Anton Siluanov, který uvedl, že rekordní výplata dividend od banky umožní zvýšit efektivitu státních výdajů a zajistit stabilitu ruského finančního systému.
Evropská unie a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky, oznámil eurokomisař Maroš Šefčovič. Dohodu označil za vyváženou, spravedlivou a realistickou.
Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření ale vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul po jednání se Sybihou uvedl, že Německo a Ukrajina posílí spolupráci ve vojenském průmyslu. Označil ji za „trumf“ a „logické pokračování našich materiálních dodávek“. Cílem podle něj je, aby Ukrajina mohla „vyrábět více a rychleji pro vlastní obranu“. Německé podniky podle něj mohou naopak těžit z ukrajinských zkušeností.
Podle Sybihy se dnešní ruská armáda liší od té z roku 2022, kdy zemi v plném rozsahu napadla. „Získávají zkušenosti, na bojišti používají i nové technologie a testují prototypy,“ uvedl s tím, že to představuje nebezpečí nejen pro Ukrajinu, ale také pro země NATO.
