„Kimovi se po mně stýskalo.“ Trumpa však čeká jiný vůdce KLDR, než do jakého se „zamiloval“
Za svého prvního prezidentského mandátu Donald Trump zkoušel zmírnit napětí se Severní Koreou a přimět jejího vůdce Kim Čong-una k utlumení jaderného vývoje. Třikrát se s diktátorem, s nímž málokdo chce mít co společného, sešel, na krátkou dobu to i vedlo ke zmírnění tlaků. Ty časy jsou ale ty tam, Korea je teď silnější díky jaderným zbraním i paktu s Ruskem. Nebo se staronovému prezidentovi USA podaří na jednání zase navázat?
„Žádný vůdce Spojených států neřešil vztahy se Severní Koreou tak jako Donald Trump,“ konstatuje CNN a připomíná, jak nejprve vyhrožoval „ohněm a zuřivostí“, pokud Kim neskončí s testy balistických střel - aby se záhy stali „dopisovými přáteli“ a pak se do sebe vzájemně „zamilovali“, jak se prezident vyjádřil 30. září 2018. A třikrát se setkali tváří v tvář.
Napřed dva summity na půdě třetích zemí - v Singapuru (12. 6. 2018) a pak vietnamské Hanoji (28. 2. 2019). Tam jednání zkolabovala, když obě delegace nenašly styčné body mezi svými požadavky. Přesto pak americký prezident vyrazil na Korejský poloostrov. S Kimem se sešel na hranici obou Korejí, v demilitarizovaném pásmu. A zanedlouho pak ohlásil zmírnění sankcí proti severokorejské diktatuře, rekapituluje agentura Reuters.
„Nyní bude toto nepravděpodobné přátelství podrobeno zkoušce. Bývalý prezident se má vrátit do Bílého domu ve chvíli, kdy jsou Spojené státy a jejich spojenci velmi znepokojeni Kimem a hrozbou, kterou představuje jeho režim,“ dodává CNN.
„Myslím, že se mu po mně stýská,“ pronesl Trump v polovině letošního července, když se na sjezdu Republikánské strany ujímal formální nominace do prezidentských voleb. „Vycházel jsem s ním a zastavili jsme odpalování raket ze Severní Koreje. Teď už zase Korea zlobí, ale já s ním vycházím,“ sliboval.
„Trumpovo tvrzení, že ‚zastavil odpalování raket‘ ze Severní Koreje, je zavádějící. Odpalování raket ze Severní Koreje se sice během jeho vlády na určitou dobu zastavilo, ale před jeho odchodem z úřadu se opět rozběhlo,“ uvedla na pravou míru CNN a připomněla, že tři rakety vypálila roku 2019 a čtyři o rok později.
A severokorejský raketový a jaderný program od té doby pokračoval, docela úspěšně. Kim tak zase zaujal vůči Jižní Koreji ostřejší postoj, sbližování opět odmítl a jižního souseda považuje znovu za hrozbu a nepřítele. USA zatím zůstávají věrným spojencem Soulu. Byla to náhoda, že 30. října, pár dní před americkými volbami, KLDR provedla svůj nejdelší test mezikontinentální střely? Raketa při testu podle BBC dosáhla výšky až 7000 km; v praxi by letěla ostřejším úhlem a zvládla by doletět až do kontinentálních USA.
Rusko-korejský pakt
S vyzbrojováním teď navíc KLDR nejspíš pomáhá Rusko. Vladimir Putin se s Kimem dvakrát sešel - loni v září ho vzal na nový kosmodrom Vostočnyj, v červnu pak v Pchjongjangu podepsali vojenský pakt včetně vzájemné pomoci při obraně proti napadení. V praxi se už zřejmě realizuje nasazením víc než deseti tisíc severokorejských vojáků v ruských uniformách v boji proti Ukrajině. Do „speciální vojenské operace“ navíc už déle Severní Korea přispívá dodávkami munice.
Trump i o Putinovi hovoří poněkud nejednoznačně, může přehodnotit americký postoj vůči Rusku a Ukrajině. Přesto vyhlídka na sbližování USA-KLDR nevypadá zrovna realisticky.
„Kim může ekonomicky, vojensky a diplomaticky získat mnohem více, když se spojí s Čínou a Ruskem, než když se znovu spojí se Spojenými státy, kde je návratnost tak nejistá,“ konstatuje pro CNN Rachel Minyoung Leeová z washingtonského think tanku Stimson Center. „Okolnosti, za nichž se musíme potýkat se Severní Koreou, se za pět let zásadně proměnily.“
Severokorejský režim skrze média v srpnu vzkázal do USA, že se nestará o to, kdo bude v USA vládnout. „Trumpovo znovuzvolení nejspíš Kim Čong-una výrazně povzbudí - přinejmenším mu umožní obnovit svůj osobní vztah k Trumpovi a komunikovat s ním,“ soudí ovšem Eul-Chul Lim, ředitel Výzkumného centra pro Severní Koreu na Institutu pro dálněvýchodní studia (IFES) na Kjungnamské univerzitě v Soulu. „Pravděpodobně bude těžit ze skutečnosti, že silnější spojenectví mezi Severní Koreou a Ruskem bude přínosem pro jeho vyjednávací sílu vstříc Spojeným státům.“
Podle expertů tak Donald Trump oproti své dřívější vládě nemůže realisticky doufat, že výměnou za zrušení sankcí Kim zastaví své strategické zbrojení. „I kdyby jednání mezi oběma lídry přineslo nějaké hodně krátkodobé omezení napětí, je obtížné uvěřit, že by Pchjongjang učinil významné ústupky ze svého ‚cenného meče‘ jaderného programu,“ konstatuje pro CNN Edward Howell, specialista Oxfordské univerzity na Koreje.
Najdou si kluci k sobě cestu, a má to smysl. Je lepší mluvit pusou a ne zbraněmi.