Rusové chladnokrevně zavraždili devět ukrajinských zajatců. Kyjev žádá o prošetření OSN
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec dnes požádal OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže o prošetření zpráv o zabíjení ukrajinských válečných zajatců. Ukrajinský projekt DeepState předtím uvedl, že ruští vojáci tento týden zastřelili devět Ukrajinců, napsal ruskojazyčný server BBC.
„Takové činy jsou hrubým porušením ženevské konvence o zacházení s válečnými zajatci. Takové činy nesmí zůstat bez potrestání a nepřítel musí přijmout plnou zodpovědnost,“ uvedl Lubinec.
Incident se podle analytiků projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě, stal 10. října u obce Zelenyj Šljach v ruské Kurské oblasti. Ruští vojáci podle analytiků zastřelili devět Ukrajinců, operátorů dronů a dodavatelů ukrajinské armády, kteří se jednotkám Moskvy vzdali.
Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin dnes uvedl, že jeho úřad věc vyšetřuje. Ruská strana se k obviněním nevyjádřila.
Ukrajinská armáda operuje v Kurské oblasti od začátku srpna. Její vojáci tehdy poprvé od začátku rozsáhlé ruské invaze z února 2022 vstoupili na ruské území. Kyjev tvrdí, že v oblasti obsadil přibližně 1 000 kilometrů čtverečních.
Německý zbrojní koncern Rheinmetall se dohodl se společností Lürssen Group na převzetí její divize výroby válečných lodí Naval Vessels Lürssen (NVL). Rheinmetall o tom informoval v dnešní tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce však nezveřejnil. Podle analytiků ze společnosti Jefferies by kupní cena mohla činit 1,5 až dvě miliardy eur (zhruba 36 až 49 miliard Kč).
Dohodu ještě musejí schválit antimonopolní regulátoři. Firmy Rheinmetall a Lürssen Group očekávají, že transakci dokončí začátkem příštího roku. Dohoda přichází v době, kdy evropské vlády zvyšují výdaje na zbrojení v souvislosti s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou.
Běloruský opoziční politik Mikalaj Statkevič, který se minulý týden po propuštění z vězení odmítl nechat odvézt do Litvy, je znovu v nápravném zařízení. Informuje o tom server Naša Niva. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v úterý propustil přes 50 vězňů, kteří s americkou delegací odjeli do Litvy.
Devětašedesátiletý Statkevič, který je označován za veterána běloruské opozice, ale na hraničním přechodu rozrazil dveře autobusu a zůstal na „území nikoho“ mezi oběma zeměmi. Řekl, že o svém osudu bude rozhodovat sám. V neutrální zóně strávil několik hodin a potom se podle litevské pohraniční stráže vrátil do Běloruska. Podle spolupracovníků lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která žije v Litvě, Statkeviče odvezli neznámí lidé s maskami na obličeji.
Ruský velvyslanec v Rumunsku odmítl protest tamního ministerstva zahraničí kvůli sobotnímu narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem a incident označil za ukrajinskou provokaci. Uvedla to ruská státní agentura TASS a agentura AFP. Kyjev na tato tvrzení ruského diplomata nereagoval. Ukrajina se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky, přičemž minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů do Polska.
„Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu,“ prohlásil podle TASS ruský ambasador Vladimir Lipajev, jenž dále tvrdil, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022 a Ukrajina se vojenské agresi od té doby brání. Lipajev dále sdělil, že Rumunsko nepředložilo důkaz ohledně identifikace dronu, jenž narušil jeho vzdušný prostor.
