Putin se dohodl s Íránem: Bude mu Teherán dodávat rakety?
Ruský prezident Vladimir Putin dnes schválil návrh dohody o strategickém partnerství s Íránem. Současně svým výnosem o další dva roky prodloužil zákaz dovozu potravin ze Západu, který zavedl v roce 2014 v reakci na západní sankce uvalené na Rusko po anexi ukrajinského poloostrova Krym a vyvolání povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny.
Putinův výnos prodlužuje ruské embargo od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026, uvedly tiskové agentury. Zákaz platící už deset let bývá obvykle prodlužován o rok, poznamenala agentura Interfax.
Ruský prezident přijal návrh ministerstva zahraničí, dohodnutý s dalšími rezorty a úřady, ohledně návrhu dohody o komplexním strategickém partnerství s Íránem. „Pokládám za vhodné podepsat dohodu na nejvyšší úrovni,“ uvedl Putin v příslušném nařízení, aniž by však zmínil, kdy by dohodu mohl podepsal.
Minulý týden Evropská unie a Spojené státy ohlásily, že zareagují novými sankcemi na íránskou dodávku balistických raket Rusku, kterému Teherán pomáhá pokračovat v agresi proti Ukrajině, a tím i bezprostředně ohrožuje bezpečnost v Evropě. Teherán dodávku raket popírá, Moskva ji však přímo nepopřela.
Írán by podle médií mohl Rusku dodat stovky raket, podobně jako dodal tisíce dronů, použitých při náletech proti ukrajinským městům a vsím. Rusko na oplátku začalo Íránu poskytovat podle médií moderní systémy protivzdušné obrany. Rusku ve válce proti Ukrajině také nasadilo severokorejské rakety a dělostřeleckou munici.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.
Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.
Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Zobrazit celý online