Putin se dohodl s Íránem: Bude mu Teherán dodávat rakety?
Ruský prezident Vladimir Putin dnes schválil návrh dohody o strategickém partnerství s Íránem. Současně svým výnosem o další dva roky prodloužil zákaz dovozu potravin ze Západu, který zavedl v roce 2014 v reakci na západní sankce uvalené na Rusko po anexi ukrajinského poloostrova Krym a vyvolání povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny.
Putinův výnos prodlužuje ruské embargo od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026, uvedly tiskové agentury. Zákaz platící už deset let bývá obvykle prodlužován o rok, poznamenala agentura Interfax.
Ruský prezident přijal návrh ministerstva zahraničí, dohodnutý s dalšími rezorty a úřady, ohledně návrhu dohody o komplexním strategickém partnerství s Íránem. „Pokládám za vhodné podepsat dohodu na nejvyšší úrovni,“ uvedl Putin v příslušném nařízení, aniž by však zmínil, kdy by dohodu mohl podepsal.
Minulý týden Evropská unie a Spojené státy ohlásily, že zareagují novými sankcemi na íránskou dodávku balistických raket Rusku, kterému Teherán pomáhá pokračovat v agresi proti Ukrajině, a tím i bezprostředně ohrožuje bezpečnost v Evropě. Teherán dodávku raket popírá, Moskva ji však přímo nepopřela.
Írán by podle médií mohl Rusku dodat stovky raket, podobně jako dodal tisíce dronů, použitých při náletech proti ukrajinským městům a vsím. Rusko na oplátku začalo Íránu poskytovat podle médií moderní systémy protivzdušné obrany. Rusku ve válce proti Ukrajině také nasadilo severokorejské rakety a dělostřeleckou munici.
Evropská komise (EK) navrhne novou půjčku pro Ukrajinu v objemu 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč) na rok 2027. Za půjčku by měl opět ručit společný rozpočet Evropské unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník Financial Times (FT). Plán, jak pomoci Ukrajincům zajistit jejich finanční potřeby, by EK měla představit ve středu velvyslancům členských států při EU.
O společné půjčce EU hovořil jako o hlavní možnosti už minulý týden eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. EU se původně dohodla na půjčce 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027, která má pokrýt její rozpočtové a obranné potřeby. Ukázalo se však, že země bude potřebovat další peníze.
Polská kontrarozvědka ABW zadržela tři mladé Poláky, spjaté s neonacisty a chystající teroristický útok s použitím podomácku vyrobených výbušnin, informovala dnes polská média s odvoláním na ministra pověřeného koordinací tajných služeb. Kromě toho policie zadržela v jedné z varšavských škol 16letého Rusa, který vyhrožoval, že povraždí spolužáky a učitele, uvedl server Onet s odvoláním na policejní komuniké.
„Agenti ABW zadrželi tři polské občany, 16letého a dva 17leté, spojené s mezinárodním neonacistickým prostředím. Dospívající nejen propagovali nacistickou a fašistickou ideologii, ale již podnikali kroky směřující ke spáchání trestných činů teroristického charakteru,“ napsal na sociální síti X ministr Tomasz Siemoniak.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie by dnes měli schválit další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam má podle irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové přibýt 113 položek. Země EU a unijní instituce mezitím pokračují v dalších debatách o nadcházejícím již 22. balíčku sektorových sankcí. Jeho zveřejnění se očekává ještě před summitem EU, který začíná 26. listopadu.
Velvyslanci členských zemí při EU se již minulý týden dohodli na zařazení celkem 145 osob a subjektů na sankční seznamy, uvedla agentura Reuters. Opatření by se měla týkat mimo jiné 50 ruských bank, společností podporujících takzvanou stínovou flotilu přepravující ruskou ropu, energetických firem a osob zapojených do dezinformačních aktivit.
Zobrazit celý online