Putin se dohodl s Íránem: Bude mu Teherán dodávat rakety?
Ruský prezident Vladimir Putin dnes schválil návrh dohody o strategickém partnerství s Íránem. Současně svým výnosem o další dva roky prodloužil zákaz dovozu potravin ze Západu, který zavedl v roce 2014 v reakci na západní sankce uvalené na Rusko po anexi ukrajinského poloostrova Krym a vyvolání povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny.
Putinův výnos prodlužuje ruské embargo od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026, uvedly tiskové agentury. Zákaz platící už deset let bývá obvykle prodlužován o rok, poznamenala agentura Interfax.
Ruský prezident přijal návrh ministerstva zahraničí, dohodnutý s dalšími rezorty a úřady, ohledně návrhu dohody o komplexním strategickém partnerství s Íránem. „Pokládám za vhodné podepsat dohodu na nejvyšší úrovni,“ uvedl Putin v příslušném nařízení, aniž by však zmínil, kdy by dohodu mohl podepsal.
Minulý týden Evropská unie a Spojené státy ohlásily, že zareagují novými sankcemi na íránskou dodávku balistických raket Rusku, kterému Teherán pomáhá pokračovat v agresi proti Ukrajině, a tím i bezprostředně ohrožuje bezpečnost v Evropě. Teherán dodávku raket popírá, Moskva ji však přímo nepopřela.
Írán by podle médií mohl Rusku dodat stovky raket, podobně jako dodal tisíce dronů, použitých při náletech proti ukrajinským městům a vsím. Rusko na oplátku začalo Íránu poskytovat podle médií moderní systémy protivzdušné obrany. Rusku ve válce proti Ukrajině také nasadilo severokorejské rakety a dělostřeleckou munici.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
