Írán posílá Rusům balistické rakety a cvičí vojáky. Nebezpečná eskalace, varuje Západ
Jakékoliv přesuny balistických střel z Íránu do Ruska by představovaly výraznou eskalaci v ruské válce proti Ukrajině. Varovaly před tím podle agentury Reuters Spojené státy poté, co některá média s odvoláním na nejmenované zdroje přinesla zprávy o prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi, doprovázeném právě přesunem zbraní. Rusko, které už od února 2022 vede útočnou válku proti sousední Ukrajině, využívalo dosud například íránských dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo nad zprávami médií hluboké znepokojení.
Agentura Reuters už v srpnu napsala, že Rusko očekává v nejbližší době dodávku stovek balistických raket krátkého doletu Fath-360 z Íránu a že desítky ruských vojáků podstupují v Íránu výcvik na těchto satelitem naváděných zbraních.
Střely krátkého doletu nyní Írán Rusku začal dodávat, napsal v pátek deník The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele.
„Varujeme před prohlubujícím se bezpečnostním partnerstvím mezi Ruskem a Íránem od počátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu a jsme těmito zprávami znepokojeni,“ reagoval bezpečnostní mluvčí Bílého domu Sean Savett. „Jakýkoli íránský transfer balistických střel do Ruska by představoval dramatickou eskalaci v íránské podpoře ruské agresivní válce proti Ukrajině,“ dodal.
Jiný americký představitel Reuters řekl, že USA pozorně sledují potenciální přesuny raket z Íránu do Ruska.
Spojené státy a jejich partneři v poslední době varovali, že takový krok by se setkal s následky. Západní země v posledních měsících se zvýšeným znepokojením sledují prohlubování vztahů mezi Íránem a Ruskem, připomínají agentury.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo hluboké znepokojení nad zprávami médií o možném převozu íránských balistických raket do Ruska. V prohlášení pro média ukrajinská diplomacie zdůraznila, že prohlubování vojenské spolupráce mezi Teheránem a Moskvou ohrožuje Ukrajinu, Evropu a Blízký východ. Kyjev rovněž vyzval mezinárodní společenství ke zvýšení tlaku na Teherán a Moskvu.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Íránské zastoupení při OSN v New Yorku v pátek uvedlo, že postoj Teheránu vůči konfliktu na Ukrajině se nezměnil. „Írán považuje poskytování vojenské pomoci stranám zapojeným do konfliktu - což vede ke zvýšeným lidským obětem, ničení infrastruktury a vzdalování se od jednání o příměří - za nehumánní,“ cituje Reuters diplomatickou misi. „Írán se tudíž takových kroků nejenže neúčastní, ale také vyzývá ostatní státy, aby přestaly dodávat zbraně stranám zapojeným do konfliktu,“ dodala mise. V Íránu vyvinuté bezpilotní stroje Šáhed 131/136 však ukrajinská protivzdušná obrana opakovaně sestřeluje při ruských vzdušných útocích.
