Ukrajina přišla o hrdinu! Pilot stíhačky F-16 Oleksij zemřel, před smrtí odrazil střely i dron
Ukrajina v pondělí přišla o jednu z amerických stíhaček F-16, kterou od západních spojenců dostala na obranu před ruskou invazí. Ztrátu, o které dnes informovaly deník The Wall Street Journal (WSJ) a také zpravodajská televize CNN, večer potvrdilo ukrajinské letectvo. Zároveň sdělilo, že pilot, který odrážel ruský útok střel a dronů, zemřel. O prvních strojích F-16 dodaných na Ukrajinu, která dva a půl roku vzdoruje ruské invazi, informovala média na konci července.
„Pilot letectva ozbrojených sil Ukrajiny Oleksij Mes byl zabit při obraně naší země,“ uvedlo letectvo, které pilota označilo za hrdinu, když při ochraně životů Ukrajinců položil ten svůj. Poznamenalo, že během své poslední mise zničil tři střely s plochou dráhou letu a jeden útočný dron. Pohřeb pilota se konal dnes.
Letectvo podrobnosti o zkáze stroje neuvedlo. Nehoda se stala v době masivního ruského ostřelování, ale podle prvních zpráv se zdá, že stíhačka nebyla sestřelena, uvedl WSJ. „Nehoda byla nejspíše následkem pilotovy chyby,“ dodal deník.
Podle zpravodajské televize CNN událost Ukrajinci vyšetřují a přizvat chtějí mezinárodní experty. Ukrajinská armáda se totiž nedomnívá, že za zničením stroje je chyba pilota, uvedla televize.
WSJ napsal, že Ukrajina poprvé stroje F-16 nasadila do boje tento týden, takže zničení prvního kusu je pro Ukrajinu velkou ránou. Kyjev o dodávku amerických stíhaček dlouho usiloval.
Západní spojenci Ukrajině přislíbili 80 stíhaček F-16, ale podle informací WSJ jich zatím bylo dodáno šest. To odpovídá i počtu připravených ukrajinských pilotů, kteří jsou schopni s tímto letounem létat.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
