Proč Putin chtěl tak horlivě osvobodit vraha Krasikova? Mají mít společnou minulost
Při nedávné výměně vězňů mezi Ruskem a Západem byl propuštěn i nájemný vrah Vadim Krasikov. Ruský prezident Vladimir Putin horlivě usiloval o jeho propuštění, píše britský deník The Mirror. Podle německého deníku Bild má Putin s Krasikovem společnou minulost, vrah byl součástí politického vzestupu ruského prezidenta, kdy tehdy za záhadných okolností zemřel Putinův mentor Anatolij Sobčak.
Překvapivá nová tvrzení mohou objasnit, proč Vladimir Putin tak horlivě osvobodil vraha Vadima Krasikova z německého vězení a přivedl ho zpět do Ruska.
Tento osmapadesátiletý státní vrah byl zásadní pro dohodu, která umožnila svobodu reportérovi Wall Street Journal Evanu Gershkovichovi, falešně obviněnému Moskvou ze špionáže.
Když Krasikov přistál, Putin vrahovi potřásl rukou a objal ho. Vystoupil z letadla jako první, před ostatními navrátilci. Ruský vůdce ho pozdravil slovem „zdorovo“, což je neformální pozdrav, který naznačuje důvěrnou známost.
Putin poté veřejně slíbil, že Krasikov dostane nejvyšší státní vyznamenání. Žádný z ostatních vyměněných vězňů nebyl uvítán tak vřele. Ruský zpravodajský agent Krasikov si odpykával doživotní trest, který mu německý soud uložil za zabití bývalého čečenského bojovníka za nezávislost v Berlíně v roce 2019.
V srpnu 2019 zastřelil Zelimchana Changošviliho za bílého dne v parku Kleiner Tiergarten, když jel na kole. Mělo se za to, že jednal na příkaz ruské vlády. Podle německého listu Bild byli Putin a Krasikov úzce propojeni již v 90. letech, kdy Putin rozjížděl svou politickou kariéru.
Jak zemřel Sobčak?
Krasikov možná zná některá z nejhorších Putinových tajemství. Vojenský analytik Julian Röpcke uvedl: „Západní zpravodajská služba se domnívá, že ruský diktátor se obával, že by Krasikov mohl prozradit důležité informace, pokud by zůstal v německém vězení dlouho. Z pomsty ruskému režimu za to, že ho neosvobodil.“
Existuje podezření, že Krasikov „sehrál klíčovou roli v Putinově vzestupu v 90. letech“ a dokonce možná i v podezřelé smrti hlavního politického mentora ruského prezidenta – Anatolije Sobčaka, dřívějšího starosty Petrohradu v roce 2000. „Bylo to něco za něco. Sobčak prý chránil Putina před obviněním z korupce. Putin pomohl svému mentorovi, když byl obviněn z úplatkářství,“ uvedla zpráva.
Krasikov údajně pracoval pro Sobčaka a jeho tehdejšího zástupce Putina „a jednal proti jejich politickým odpůrcům“. Přesto v únoru 2000, několik týdnů poté, co se Putin stal prezidentem, Sobčak náhle zemřel. Oficiálně to byl infarkt, ale existovalo podezření z vraždy. „Měl Krasikov něco společného s údajnou vraždou Putinova politického mentora? A vede stopa i k samotnému Putinovi?“ ptá se Röpcke.
„Toto podezření má západní zpravodajská služba, která se domnívá, že kvůli tomu Putin tak vytrvale bojoval za Krasikovovo propuštění.“ Zpráva uvádí: „Ruský diktátor klade velký důraz na to, co je známo o jeho minulosti. Pokud je podezření tajných služeb správné, že se podílel na vraždě svého politického mentora, zpochybnilo by to Putinovu oblíbenou vlastnost – loajalitu, které si údajně tak vysoce váží.“
Ruský telegramový kanál PolitYumor napsal: „Putin spěchal na letiště, aby objal atentátníka. Putin se nestará o ty, kteří zažili smutek. Putin se stará jen o ty, kteří zabíjejí na jeho rozkaz. Zabíjí v Německu, na Ukrajině, v samotném Rusku.“