Proč Putin chtěl tak horlivě osvobodit vraha Krasikova? Mají mít společnou minulost
Při nedávné výměně vězňů mezi Ruskem a Západem byl propuštěn i nájemný vrah Vadim Krasikov. Ruský prezident Vladimir Putin horlivě usiloval o jeho propuštění, píše britský deník The Mirror. Podle německého deníku Bild má Putin s Krasikovem společnou minulost, vrah byl součástí politického vzestupu ruského prezidenta, kdy tehdy za záhadných okolností zemřel Putinův mentor Anatolij Sobčak.
Překvapivá nová tvrzení mohou objasnit, proč Vladimir Putin tak horlivě osvobodil vraha Vadima Krasikova z německého vězení a přivedl ho zpět do Ruska.
Tento osmapadesátiletý státní vrah byl zásadní pro dohodu, která umožnila svobodu reportérovi Wall Street Journal Evanu Gershkovichovi, falešně obviněnému Moskvou ze špionáže.
Když Krasikov přistál, Putin vrahovi potřásl rukou a objal ho. Vystoupil z letadla jako první, před ostatními navrátilci. Ruský vůdce ho pozdravil slovem „zdorovo“, což je neformální pozdrav, který naznačuje důvěrnou známost.
Putin poté veřejně slíbil, že Krasikov dostane nejvyšší státní vyznamenání. Žádný z ostatních vyměněných vězňů nebyl uvítán tak vřele. Ruský zpravodajský agent Krasikov si odpykával doživotní trest, který mu německý soud uložil za zabití bývalého čečenského bojovníka za nezávislost v Berlíně v roce 2019.
V srpnu 2019 zastřelil Zelimchana Changošviliho za bílého dne v parku Kleiner Tiergarten, když jel na kole. Mělo se za to, že jednal na příkaz ruské vlády. Podle německého listu Bild byli Putin a Krasikov úzce propojeni již v 90. letech, kdy Putin rozjížděl svou politickou kariéru.
Jak zemřel Sobčak?
Krasikov možná zná některá z nejhorších Putinových tajemství. Vojenský analytik Julian Röpcke uvedl: „Západní zpravodajská služba se domnívá, že ruský diktátor se obával, že by Krasikov mohl prozradit důležité informace, pokud by zůstal v německém vězení dlouho. Z pomsty ruskému režimu za to, že ho neosvobodil.“
Existuje podezření, že Krasikov „sehrál klíčovou roli v Putinově vzestupu v 90. letech“ a dokonce možná i v podezřelé smrti hlavního politického mentora ruského prezidenta – Anatolije Sobčaka, dřívějšího starosty Petrohradu v roce 2000. „Bylo to něco za něco. Sobčak prý chránil Putina před obviněním z korupce. Putin pomohl svému mentorovi, když byl obviněn z úplatkářství,“ uvedla zpráva.
Krasikov údajně pracoval pro Sobčaka a jeho tehdejšího zástupce Putina „a jednal proti jejich politickým odpůrcům“. Přesto v únoru 2000, několik týdnů poté, co se Putin stal prezidentem, Sobčak náhle zemřel. Oficiálně to byl infarkt, ale existovalo podezření z vraždy. „Měl Krasikov něco společného s údajnou vraždou Putinova politického mentora? A vede stopa i k samotnému Putinovi?“ ptá se Röpcke.
„Toto podezření má západní zpravodajská služba, která se domnívá, že kvůli tomu Putin tak vytrvale bojoval za Krasikovovo propuštění.“ Zpráva uvádí: „Ruský diktátor klade velký důraz na to, co je známo o jeho minulosti. Pokud je podezření tajných služeb správné, že se podílel na vraždě svého politického mentora, zpochybnilo by to Putinovu oblíbenou vlastnost – loajalitu, které si údajně tak vysoce váží.“
Ruský telegramový kanál PolitYumor napsal: „Putin spěchal na letiště, aby objal atentátníka. Putin se nestará o ty, kteří zažili smutek. Putin se stará jen o ty, kteří zabíjejí na jeho rozkaz. Zabíjí v Německu, na Ukrajině, v samotném Rusku.“
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
