Rusové se blíží. „Zničili Bachmut a Avdijivku, tak co se může stát Pokrovsku?“ zoufají místní
V Pokrovsku probíhají evakuace, neboť k městu se blíží ruští vojáci. „Cítím jen bolest,“ říká 33letá Maryna, matka tří dětí, která zde vyrůstala a nyní čeká na vlak, aby se i s dětmi evakuovala. Ukrajinští představitelé vybízejí obyvatele města, aby oblast opustili, píše britský deník The Guardian.
Knihy z knihovny se hromadí na ulici, aby je odvezli pryč. Dva muži přes silnici sundávají ceduli supermarketu. Moderní obchod s potravinami se před pár týdny uzavřel. Necelý kilometr odtud čeká evakuační vlak. Lidé se shlukují na nástupišti a připravují se na útěk.
Pokrovsk, těžařské město na východní Ukrajině, se rychle balí. Rusové jsou 7 mil (11 km) daleko, už dost blízko na to, aby bylo město zasaženo. Ukrajinští představitelé v obavě z nejhoršího dali lidem dva týdny na odchod.
„Prostě se musíme přestěhovat“
33letá Maryna čeká před nádražím se svými třemi dětmi, Angelinou, Marií a Oleksandrou a sbalenými zavazadly. Jejich cílem je Rovno, daleko na západní Ukrajině, a Maryna říká, že nemá jinou možnost, než opustit místo, kde vyrůstala ona i její rodina. „Dům našich sousedů byl zasažen – a tehdy jsem si uvědomila, jak je to nebezpečné. Prostě se musíme přestěhovat,“ řekla.
Ačkoli si Maryna je jistá, že dělá správnou věc, není snadné vzdát se toho, co zná. „Cítím jen bolest,“ povzdechla si a svěřila se, že ji trápí, že mnoho dalších místních lidí se odejít nerozhodlo. „Stále tu spousta lidí zůstává a nechápou, že by mohli zemřít. Je to příliš nebezpečné, zvláště pokud máte děti.“ Jaký život je čeká v Rovně, kde je přijmou jako vysídlené, není jasné.
Je těžké to spočítat, ale je tu možná několik stovek lidí, kteří čekají nebo nastupují v horkém letním dni. Stalo se tak kvůli postupnému kolapsu na východní frontě, počínaje pádem Avdijivky v únoru, v době, kdy byla americká vojenská pomoc zablokována Kongresem.
Uvnitř vlaku je horko a přeplněno, lidé sdílejí kupé, zatímco čekají na odjezd. Životy jsou sbaleny do kufrů a tašek, některé jsou příliš těžké na to, aby se daly přenášet bez pomoci. Mnoho lidí nese kočky. Vydávají se na 21hodinovou cestu do části země, kterou neznají, a není jasné, zda se někdy budou moct vrátit.
Bylo to „nesnesitelné“
Tetiana říká, že měla pocit, že její byt ve třetím patře v Pokrovsku je příliš vysoko, než aby byl v bezpečí, nyní sedí vedle zranitelně vyhlížející 73leté ženy jménem Nina, která byla násilně evakuována ukrajinskými vojáky z města Kurachovo. Naproti ní sedí Věra z Novopavlivky, vesnice blízko frontové linie, která říká, že odešla, protože to bylo „nesnesitelné. Doufali jsme, že se sem nedostanou, ale během posledních několika týdnů se Rusové velmi přiblížili. Výbuchy jsou nyní neustálé.“
Naštěstí jsou v Pokrovsku v den návštěvy novinářů výbuchy občasné a na ulicích je mnoho lidí, ať už zůstávají nebo odcházejí. Serhij Dobrjak, šéf vojenské správy města, uvedl, že od 10. srpna odešlo 4 300 lidí, včetně 1 000 dětí, ale v tuto chvíli je na místě většina populace, asi 58 000 lidí, což odráží skutečnost, že ruský postup město zaskočil.
„Když jsme odjížděli, ruští vojáci stříleli do aut“
Zoufalejší obraz vykreslují záchranáři z vesnic na východě, blíže frontě. Oleksander Gamanjuk z dobrovolnické skupiny Rose on the Arm je dnes na nádraží, protože přivezl lidi z okolí, aby nasedli do evakuačního vlaku.
Dříve toho dne byl v Novohrodivce, přímo na frontě: „Když jsme odjížděli, ruští vojáci stříleli do aut,“ vypovídá a usmívá se s nervózní úlevou, že se vrátil na nádraží živý. Podle jeho odhadu by invazní síly mohly být blízko Pokrovska za čtrnáct dní.
Vlak odjíždí ve 14:10. Vlak jezdí každých osm dní, a to s 600 evakuovanými, říká Dobrjak, tentokrát míří do Rovna. Vysídlení dospělí mají nárok na 2 000 hřiven (v přepočtu přibližně 1 093 Kč) měsíčně na pomoc s přesídlením a dalších 3 000 hřiven (v přepočtu přibližně 1 640 Kč) na každé dítě. „Lidé skončili v kravínech a vracejí se,“ říká jeden člověk, ale Dobrjak oponuje, že to bude šance pro „lidi dát něco dohromady a jít dál“.
Pokrovsk byl kdysi považován za nejbezpečnější místo na Donbasu. Jeho odříznutí komplikuje zásobovací trasu z Dněpru do klíčových měst Kramatorsk a Slavjansk na východě, i když se podle Vadyma Filaškina, gubernátora Doněcké oblasti, po jednání s armádou staví alternativní silnice. Strategická poloha a průmysl jsou jádrem toho, proč chce Kreml toto město dobýt. A podle stratégů v Kyjevě je toho důkazem i to, že Rusko odsud nevyslalo vojáky do Kurské oblasti, kde Ukrajinci neustále postupují.
Zoufalství využívají i podvodníci
Po odjezdu vlaku v Pokrovsku 33letá Káťa a její kamarádka 40letá Olja popisují, jak se život ve městě již zhoršuje. Olja je původem z Myrnohradu, pár kilometrů na východě, který je již silně ostřelován. Přestěhovala se do Pokrovska a zoufale touží také odtud odejít, ale čeká na opravu svého auta. Káťa byla nucena přestěhovat svou matku, která má cukrovku, protože zavírá poslední lékárna, která dodává inzulín.
Ceny potravin zde rovněž vystřelily nahoru, protože dva městské supermarkety jsou uzavřené. „Dříve se daly v supermarketu koupit brambory za 16 hřiven (asi 9 Kč) a teď v malém obchodě stojí 35 - 40 hřiven (asi 19 až 22 Kč),“ říká Káťa.
Olja hovoří o tom, že někteří lidé se v Pokrovsku stali obětí podvodníků, kdy lidé údajně online nabízejí místa k pronájmu za lákavé ceny jinde na Ukrajině, jen aby ukradli zálohu. Lidé, kteří nabízejí záchrannou taxislužbu za peníze, ne vždy dorazí.
„Rusové se nemění“
Jiní říkají, že jsou rozhodnuti zůstat. 71letá Valentina stojí na ulici a říká, že svůj dům neopustí: „Co se stane, stane se. Žila jsem svůj život. Moji rodiče jsou zde pohřbeni, jak mohu opustit jejich hroby? Ale co když to převezmou Rusové? Doufám, že mě nezastřelí. Pokud je mým osudem zemřít tady a teď, zemřu tady a teď.“
Po chvíli však znejistí. „Možná bych šla, kdyby mě umístili do jiného domu. Nemůžu bydlet na ubytovně,“ dodala.
Přibližně 10 000 vojáků se přesunulo na sever do Kurské oblasti. „Kdyby tady stáli, pak by možná Rusové nepostoupili,“ říká Káťa. Dříve na nádraží Maryna řekla, že vpád byl oprávněný: „Rusové museli cítit bolest, kterou cítí každá ukrajinská rodina. Doufejme, že to destabilizuje Kreml.“
Mezitím musí pokračovat evakuace. Dobrjak říká, že městská administrativa má ještě týden na balení, a přestože varování veřejnosti je neustálé, myslí si, že možná zůstane 6 000 obyvatel. Varuje, že pokud Rusové obsadí vyvýšené pozice na východě u Myrnohradu, budou moci ostřelovat Pokrovsk podle libosti.
„Rusové se nemění. Zničili Bachmut a Avdijivku, tak co se může stát Pokrovsku?“ táže se. „Otevřeně říkají, že je to nárazníková zóna, která je bez lidí.“
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
