Putin vyhrožuje: Umístíme střely na dosah Západu! Pokud je USA nasadí v Německu
Rusko rozmístí střely na dosah Západu, pokud Spojené státy umístí své zbraně v Německu. Na přehlídce ruského námořnictva v Petrohradu to dnes podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Reagoval na souhlas německého kabinetu s tím, že USA v Německu od roku 2026 dočasně rozmístí střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety.
V dosahu takových zbraní by se podle Putina ocitla „významná ruská zařízení státu“, vojenská i civilní infrastruktura a průmyslová centra.
„Doba letu takových raket, které mohou být v budoucnu vybaveny jadernými hlavicemi, k cílům na našem území bude asi 10 minut,“ uvedl ruský prezident.
„Pokud Spojené státy takové plány uskuteční, budeme to považovat za ukončení jednostranného ruského moratoria na rozmisťování zbraní krátkého a středního doletu,“ uvedl Putin.
„Přijmeme zrcadlová opatření k rozmístění s ohledem na akce Spojených států, jejich satelitů v Evropě a v dalších regionech světa,“ dodal v projevu k námořníkům z Ruska, Číny, Alžírska a Indie. Spojené státy varoval, že riskují rozpoutání raketové krize ve stylu studené války.
Rozhodnutí Německa a Spojených států o umístění střel, které obě země oznámily tento měsíc, Moskva už dříve kritizovala a slíbila, že na něj bude reagovat.
Německý kancléř Olaf Scholz k tomu uvedl, že je takový krok nezbytný právě k odstrašení Ruska a k posílení kolektivní bezpečnosti. Krok má zároveň podle agentury Reuters demonstrovat americký závazek posílit kolektivní obranu NATO. Scholz tehdy také podotkl, že Moskva, která v únoru 2022 vyslala své invazní jednotky na Ukrajinu, dlouhodobě porušuje dohody o kontrole zbrojení.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
