Putinovy černé dny na bojišti: V ofenzívě u Charkova ztrácí denně tisíc mužů
Tvrdá ofenzíva u Charkova, kterou v květnu zahájilo Rusko, si vybírá krutou daň. Podle informací ukrajinského ministerstva obrany denně přichází nepřátelská armáda o tisícovku mužů. Dva červnové dny byly ale co do ruských ztrát nejvyšší. Tvrdá ofenzíva u Charkova, kterou v květnu zahájilo Rusko, si vybírá krutou daň. Podle informací ukrajinského ministerstva obrany denně přichází nepřátelská armáda o tisícovku mužů. Dva červnové dny byly ale co do ruských ztrát nejvyšší, píše web The Sun.
Ruská armáda totiž utrpěla za 24 hodin 1270 obětí, oznámilo v neděli ukrajinské ministerstvo obrany, následující den číslo vzrostlo ještě o dvacet dalších obětí. Tyto dva dny představují pro Moskvu historicky nejvyšší ztráty v průběhu dvouletého konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Kyjev uvádí, že od 10. května, kdy Moskva zahájila novou ofenzívu v Charkově, se počet ruských obětí pohybuje nad 1 000 denně. I když Moskva podle Ukrajinců zaznamenává obrovské ztráty na životech, ofenziva v oblasti Charkova vede k největším územním ziskům Ruska za posledních 18 měsíců, uvádí The Guardian.
Prezident Joe Biden minulý týden povolil Ukrajině použít zbraně americké výroby k úderům na území Ruska, zatímco Putinovy síly pokračovaly v útoku na Charkov a chtěly se zmocnit dalšího ukrajinského území. Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby nyní Ukrajina žádá své spojence o další souhlasy ohledně práva použít jejich zbraně proti cílům v Rusku.
Analytici z Institutu pro studium války uvedli, že západní systémy protivzdušné obrany a povolení zasahovat cíle v Rusku západními zbraněmi jsou pro Ukrajinu „klíčové pro odražení ruských klouzavých bomb a raketových úderů na město Charkov“. „Tyto politické změny umožní ukrajinským silám používat systémy poskytované Západem k úderům na ruské palebné a skladovací prostory v ruských pohraničních oblastech a vzdušném prostoru.“
Ukrajina měla dříve zakázáno používat zbraně dodávané Západem k úderům za svými hranicemi, protože někteří představitelé se obávali, že takové údery povedou Putina k další eskalaci brutálního konfliktu. Několik zemí NATO však v důsledku nové ruské ofenzivy v severovýchodním Charkově změnilo své postoje.
Ukrajinští představitelé tvrdili, že nebyli schopni útoku zabránit kvůli západním omezením na použití svých zbraní. Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádal západní spojence Ukrajiny o povolení použít jejich zbraně na ruském území.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
Polská armáda nasadí 10.000 vojáků, aby pomohli ochránit kritickou infrastrukturu, uvedl dnes místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Jde o reakci na víkendovou sabotáž na železniční trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu, bránící se ruské agresi. Polské úřady dnes zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům. Premiér Donald Tusk oznámil, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na spolupráci zpravodajských služeb i státních drah obou zemí, jejímž cílem je odhalovat podezřelé ze spolupráce s Ruskem a bránit dalším sabotážím.
Počet obětí ruského útoku na západoukrajinské město Ternopil stoupl na 25, včetně tří dětí, oznámili záchranáři. Raněných je 73, včetně 15 dětí.
Dramatické video zřejmě poprvé ukázalo rakety Himars americké výroby, které odstřelují klíčové vojenské cíle uvnitř Ruska, a to po rozhodnutí prezidenta Bidena zrušit zákaz USA.
Ruské zdroje v neděli uvedly, že rakety byly použity při úderech na ruské jednotky v Belgorodu, a to navzdory tomu, že Putin pohrozil totální válkou, pokud Ukrajina použije západní zbraně k útoku na ruské území.
