Putin slíbil, že teroristy dostane i „na záchodě“. Po zločinu v Dagestánu opět selhal
Ruský prezident Vladimir Putin po svém nástupu k moci v roce 1999 slíbil, že teroristy zneškodní i „na záchodě“. Od té doby však bylo provedeno již několik teroristických útoků v Rusku a Putin svůj slib tak opakovaně porušil, naposledy při útoku v Dagestánu, stojí v analýze amerického zpravodajství CNN.
V tuto chvíli je viditelný pouze zlomek násilí, které v neděli zuřilo v Dagestánu, a už to je strašlivé. Koordinované útoky ve dvou hlavních městech tohoto státu zasáhly synagogy a kostely. Objevují se zprávy o tom, že měl kněz podříznuté hrdlo, že vzali rukojmí a mezi pěti útočníky byli synové místního úředníka a MMA zápasníka.
Videozáznamy násilností ukázaly zásah policistů, jak se řítí po ulicích Machačkaly zahlcených panikou. To bylo v noci. A policejní oběti se nepravděpodobně zdají být vyšší než počet obětí civilistů, což naznačuje, že horší zprávy o úmrtích civilistů se mohou teprve objevit.
To, že jsou dostupné jen dílčí informace, je zcela záměrné. Moskva se po desetiletí snažila držet pod pokličkou běsnící islamistický extremismus, který byl podněcován brutálním potlačováním a chudobou po celém Severním Kavkazu. Někdy to je brutální silou, jindy selektivním uvolňováním informací. Ale ani jedno z toho problém neřeší.
Tento útok, který se odehrál téměř tři měsíce ode dne, co ozbrojení teroristé vtrhli do koncertního sálu Crocus City Hall a zabili 133 lidí, znásobuje nepříjemnou skutečnost, že ruská islamistická hrozba metastázuje stejně jako po celém světě a další, mladší generace si zachovává silnou nenávist vůči Kremlu a jeho současnosti i minulosti.
Putinovo selhání
Vysoký počet mrtvých mezi policií naznačuje, že se na ně teroristé buď silně zaměřili, anebo se při zásahu setkali s prudkým odporem. Válka na Ukrajině – s policisty vyslanými na frontu – způsobila vyčerpání ruských donucovacích orgánů v celé zemi. Zvláště špatné je to však v Dagestánu, kde v prvních měsících války vypukly protesty, protože synové obyvatel byli nepřiměřeně mobilizováni.
V chudé zemi u Kaspického moře, v místech, kde žijí oddaní muslimové, zanechala válka na Ukrajině mnoho prázdných míst u jídelního stolu a podnítila nespokojenost s Kremlem a jeho často zkorumpovanými místními zástupci. Pokud zabezpečení země nebude dostatečné, může to být pro Kreml zásadní problém pro udržení moci v Dagestánu.
Extremistický islamismus se stal prokletím Ruska po dvou divokých válkách v Čečensku. Putin se dostal k moci v roce 1999, když se zavázal, že vyhladí extremisty i „na záchodě“, což přišlo po bombových útocích na obytné domy v Moskvě. Čečenští separatističtí militanti jako Šamil Basajev se ve své ideologii zradikalizovali, když na počátku 21. století Moskva prováděla „očistné“ kampaně proti čečenským vesnicím, kdy často bývali popravováni muži ve vojenském věku.
Nedělní útoky na křesťany v Dagestánu připomínají nejstrašnější zločin militantů – obléhání školy v Beslanu v roce 2004, kde byla cílem oblast ortodoxních křesťanů a zemřelo více než 300 lidí, většinou dětí. Reakce bezpečnostních sil byla tehdy žalostná, dokud nepřišly speciální jednotky a statečně nepotlačily obléhání, přičemž ve svých řadách utrpěly velké ztráty. Ruský prezident Vladimir Putin se do oblasti podíval tajně, aby viděl raněné v nemocnici. Beslan byl projevem bolesti, kterou se zavázal vyléčit, když se dostal k moci v roce 1999. Stejně jako nyní se mu to tehdy nepovedlo a nechtěl žádné své fotografie z místa činu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
