Putin slíbil, že teroristy dostane i „na záchodě“. Po zločinu v Dagestánu opět selhal
Ruský prezident Vladimir Putin po svém nástupu k moci v roce 1999 slíbil, že teroristy zneškodní i „na záchodě“. Od té doby však bylo provedeno již několik teroristických útoků v Rusku a Putin svůj slib tak opakovaně porušil, naposledy při útoku v Dagestánu, stojí v analýze amerického zpravodajství CNN.
V tuto chvíli je viditelný pouze zlomek násilí, které v neděli zuřilo v Dagestánu, a už to je strašlivé. Koordinované útoky ve dvou hlavních městech tohoto státu zasáhly synagogy a kostely. Objevují se zprávy o tom, že měl kněz podříznuté hrdlo, že vzali rukojmí a mezi pěti útočníky byli synové místního úředníka a MMA zápasníka.
Videozáznamy násilností ukázaly zásah policistů, jak se řítí po ulicích Machačkaly zahlcených panikou. To bylo v noci. A policejní oběti se nepravděpodobně zdají být vyšší než počet obětí civilistů, což naznačuje, že horší zprávy o úmrtích civilistů se mohou teprve objevit.
To, že jsou dostupné jen dílčí informace, je zcela záměrné. Moskva se po desetiletí snažila držet pod pokličkou běsnící islamistický extremismus, který byl podněcován brutálním potlačováním a chudobou po celém Severním Kavkazu. Někdy to je brutální silou, jindy selektivním uvolňováním informací. Ale ani jedno z toho problém neřeší.
Tento útok, který se odehrál téměř tři měsíce ode dne, co ozbrojení teroristé vtrhli do koncertního sálu Crocus City Hall a zabili 133 lidí, znásobuje nepříjemnou skutečnost, že ruská islamistická hrozba metastázuje stejně jako po celém světě a další, mladší generace si zachovává silnou nenávist vůči Kremlu a jeho současnosti i minulosti.
Putinovo selhání
Vysoký počet mrtvých mezi policií naznačuje, že se na ně teroristé buď silně zaměřili, anebo se při zásahu setkali s prudkým odporem. Válka na Ukrajině – s policisty vyslanými na frontu – způsobila vyčerpání ruských donucovacích orgánů v celé zemi. Zvláště špatné je to však v Dagestánu, kde v prvních měsících války vypukly protesty, protože synové obyvatel byli nepřiměřeně mobilizováni.
V chudé zemi u Kaspického moře, v místech, kde žijí oddaní muslimové, zanechala válka na Ukrajině mnoho prázdných míst u jídelního stolu a podnítila nespokojenost s Kremlem a jeho často zkorumpovanými místními zástupci. Pokud zabezpečení země nebude dostatečné, může to být pro Kreml zásadní problém pro udržení moci v Dagestánu.
Extremistický islamismus se stal prokletím Ruska po dvou divokých válkách v Čečensku. Putin se dostal k moci v roce 1999, když se zavázal, že vyhladí extremisty i „na záchodě“, což přišlo po bombových útocích na obytné domy v Moskvě. Čečenští separatističtí militanti jako Šamil Basajev se ve své ideologii zradikalizovali, když na počátku 21. století Moskva prováděla „očistné“ kampaně proti čečenským vesnicím, kdy často bývali popravováni muži ve vojenském věku.
Nedělní útoky na křesťany v Dagestánu připomínají nejstrašnější zločin militantů – obléhání školy v Beslanu v roce 2004, kde byla cílem oblast ortodoxních křesťanů a zemřelo více než 300 lidí, většinou dětí. Reakce bezpečnostních sil byla tehdy žalostná, dokud nepřišly speciální jednotky a statečně nepotlačily obléhání, přičemž ve svých řadách utrpěly velké ztráty. Ruský prezident Vladimir Putin se do oblasti podíval tajně, aby viděl raněné v nemocnici. Beslan byl projevem bolesti, kterou se zavázal vyléčit, když se dostal k moci v roce 1999. Stejně jako nyní se mu to tehdy nepovedlo a nechtěl žádné své fotografie z místa činu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj.
Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.
„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.
Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.
„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“
