Vraťte unesené děti, vyzvali lídři mírového summitu Rusko. Pavel: První krok na cestě k míru
Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině dnes v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení "všech stran" do případného mírového procesu. Informuje o tom agentura AFP. Další média uvádí, že delegace z několika zemí včetně Brazílie, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily. Naplněna podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině.
Osmdesát zemí světa včetně Česka dnes na summitu společně vyzvalo, aby "územní celistvost" Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace zároveň vyzvaly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení "všech stran" do případného mírového procesu. Někteří účastníci včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásili.
Naprostá většina zemí podle Pavla na summitu jasně podpořila řešení, jehož základem bude Charta OSN, především principy suverenity a teritoriální integrity. Většina zemí podle něj také odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině jako odporující mezinárodnímu právu.
Prní krok k míru
Summit byl prvním krokem na cestě k míru na Ukrajině a jako takový předčil očekávání, míní český prezident. To, že se některé státy nepodepsaly pod deklaraci podle něj samo o sobě neznamená, že jsou v opozici, Pavel vítá, že se zúčastnili a vnímali situaci jaká je. "Myslím, že tak jednotnou řeč, v tolika důležitých oblastech, kterou tam slyšely, prostě nemůžou ignorovat," řekl.
Podle Pavla bude nutné, aby se dalších jednání účastnili další velcí světoví hráči, klíčová bude účast Číny. "Pokud se podaří dostat Čínu v konstruktivní podobě na další jednání, pak si myslím, že bude napůl vyhráno i pokud jde o účast Ruska," poznamenal prezident. Ruský návrh mírového řešení je podle něj souborem kapitulačních podmínek, které úplně ignorují mezinárodní právo a nastolují právo silnějšího.
Summit přinesl podle prezidenta poměrně velkou univerzální shodu ve třech zásadních tématech na které se zaměřoval - v jaderné bezpečnosti, potravinové bezpečnosti i v humanitárních otázkách jako je ochrana civilistů a návrat Ruskem deportovaných dětí. Další kroky budou podle Pavla teprve oznámeny, v nadcházejícím období budou pracovní skupiny vyhodnocovat pokrok v jednotlivých oblastech. "Země se shodly na tom, že budou následovat další kola, tentokrát za účasti i dalších hráčů, pravděpodobně i Ruska," doplnil.
Část zemí se nepřipojila
„Jsme přesvědčeni, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a dialog mezi nimi,“ uvádí závěrečná deklarace většiny účastníků. „Charta Spojených národů, včetně principů respektu k územní celistvosti a svrchovanosti všech států, může a bude sloužit jako základ k dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině,“ pokračuje text. Ke stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny přímo nevyzývá.
Podle švýcarského listu Tribune de Genève bylo prohlášení vydané jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací. Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko. Kromě výše uvedených zemí deklaraci nepodepsaly také Spojené arabské emiráty, Thajsko, Jihoafrická republika a Indonésie.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
Na summitu v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022, konkrétně se jednalo o třech jeho bodech: jaderné bezpečnosti na Ukrajině, potravinové bezpečnosti a lidech uvězněných nebo unesených za války.
„Všichni váleční zajatci musí být propuštěni... Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musí být vrácení na Ukrajinu,“ uvádí společné prohlášení. Také vyzývá k zajištění bezpečného chodu jaderných elektráren na Ukrajině a vymezuje se vůči zásahům do produkce potravin.
