Mezera v ruských sankcích: Evropa dováží stále více ruských hnojiv! Nepochopitelné, diví se firmy
Zlato, lihoviny, uhlí, diamanty… Evropská unie zakázala kvůli válce na Ukrajině dovážet z Ruska širokou škálu komodit a výrobků. Některým ale dala výjimku, třeba hnojivům. Nejen že se mohou z Ruska do EU dovážet dál, jejich dovoz od začátku války dokonce v tichosti vrostl. Evropští výrobci hnojiv nechápou, proč unie situaci neřeší, podle nich se blok nadále podílí na financování režimu Vladimira Putina.
Evropa už má za sebou několik balíků sankcí, které měly ochromit schopnost Ruska získávat peníze na své válčení. Hnojiva ani v jednom zahrnuta nejsou, a nikdy se o jejich zahrnutí neuvažovalo. Důvodem je, že Rusko je jedním z největších světových producentů hnojiv a od začátku války mezi politiky panují obavy, že zákaz by mohl mít dopad na světovou potravinovou bezpečnost.
Mezi sankcemi jsou ale zahrnuta různá opatření, která vedla ke snížení dodávek zemního plynu z Ruska, řada evropských zemí se rovněž rozhodla tyto dodávky utnout sama z bezpečnostních důvodů. Cena zemního plynu v reakci prudce vzrostla, a jelikož plyn je hlavní složkou pro výrobu umělých hnojiv, vzrostla cena i hnojiv. Ta vyráběná v Evropě najednou začala být až trojnásobně drahá, k čemuž přispělo i to, že ruská se začala dostávat do Evropy hůře – válka dodavatelské kanály poškodila.
„Hlavní příčinou drahých umělých hnojiv byly v loňském roce vysoké ceny ropy a zemního plynu,“ uvedl na začátku roku 2023 pro Blesk Zprávy prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. „Umělá hnojiva jsou do Evropy dovážena především z Ruska, Ukrajiny a Běloruska, tedy vzhledem k válce na Ukrajině došlo k zásadnímu omezení těchto prodejních kanálů,“ dodal.
Z Ruska do Česka
Cena zemního plynu pak v roce 2023 začala klesat. Časy, kdy byl extrémně levný, jsou ale pryč, možná už navždy. Hnojiva vyrobená v Evropě nemohou být tak levná, jako bývala, evropští odběratelé tak v tichosti začali sahat ve větší míře po těch ruských, byť už dříve jich nakupovali velké množství. Ochromené dodavatelské kanály se vloni částečně obnovily.
Výsledkem je, že dovoz ruských hnojiv do Evropy po startu války vzrostl, jelikož odběratelé hledí na cenu. Podle dat Eurostatu během období červen 2022 a červenec 2023 vzrostl dovoz dusíkatých hnojiv do EU v porovnání s předchozím obdobím o 34 procent a třetinu z toho obstaralo Rusko. Dovoz močoviny – jedné z hlavních složek pro výroku hnojiv – vzrostl o 53 procent, z čehož 40 procent pocházelo z Ruska.
Roste i dovoz ruských hnojiv přímo do Česka. V minulých letech k nám Rusové dodávali umělá hnojiva v objemu 50 a 65 tisíc tun za zhruba 500 milionů korun ročně. Od ledna do října 2023 jich dodali 91 tisíc tun za 975 milionů korun.
Peníze nejen za plyn, ale i jeho zpracování
Tento stav hodnotí kriticky evropští výrobci hnojiv. „Hnojiva jsou nový plyn,“ uvedl pro server The Financial Times Svein Tore Holsether, prezident a výkonný ředitel norské chemické společnosti Yara. „Je paradoxní, že Evropa chce snížit svou závislost na Rusku a teď mu ve spánku předává kritickou sílu v oblasti potravin a hnojiv,“ konstatuje. Podle něj by bylo naivní si myslet, že Putin zvyšující se závislost Evropy na ruských hnojivech eventuálně politicky nezneužije. „Když vyrábíte produkt, který je tak důležitý pro výrobu potravin, je to mocný nástroj,“ míní ředitel.
Nespokojený je také český holding Agrofert, který hnojiva vyrábí mimo jiné v podniku Lovosice. „Je pro nás nepochopitelné, že EU na jedné straně uvaluje sankce na dovoz ruského plynu a zároveň nikomu nevadí, že se sem dováží hnojiva z Ruska, jejichž základní vstupní surovinou je právě zemní plyn. Takto získává ruský režim peníze nejen za plyn, ale ještě za jeho zpracování,“ upozornil pro Blesk Zprávy mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.
Podle něj je logické, že po ruských hnojivech existuje poptávka. „Neboť vstupní surovina, tedy plyn, je v Rusku násobně levnější, než kolik za plyn platí producenti v EU, kteří musí navíc dodržovat přísná pravidla výroby a platit emisní povolenky. Tomu nemůže žádný evropský producent konkurovat,“ vysvětlil.
Ministerstvo: Zemědělci, hledejte jinde
Ministerstvo zemědělství vedené Markem Výborným (KDU-ČSL) připomíná, že stát konkrétní obchodní vztahy nereguluje, takže dokud nebude dovoz ruských hnojiv zakázán například sankcemi, není jak mu zamezit. „Pokud by nějaké omezující opatření bylo do budoucna zvažováno, mělo by být zavedeno na úrovni EU. V tuto chvíli není téma na evropské úrovni na stole,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
„Zemědělci by ideálně měli hledat náhradní dodavatele, ať už ze severní Afriky nebo Jižní Ameriky,“ přidal Bílý radu, kde lze případně nakupovat jinde.
Diskuzi by mohlo rozproudit nové sloužení europarlamentu, které vzejde z víkendových voleb. Zatím ale lze jen těžko usuzovat, co budou hlavní témata nových europoslanců. Omezené hlasy, že by bylo třeba situaci řešit, se už vyskytly, k zavedení cenových a objemových limitů na dovoz ruských a běloruských hnojiv vyzvala například Evropská lidová strana (EPP), jejíž členy jsou KDU-ČSL a TOP 09.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
