Rusové se mstí Britům: Vyhostí jejich vojenského přidělence!
Rusko vyhostí britského vojenského přidělence v zemi. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož jde o odvetu za obdobný krok Británie, o němž Londýn informoval minulý týden. Ruská diplomacie dnes přislíbila i další odvetné kroky, které však nespecifikovala, napsala agentura Reuters.
Britská vláda se minulou středu rozhodla vyhostit diplomata, kterého ministr zahraničí James Cleverly označil za nedeklarovaného důstojníka ruské vojenské rozvědky. Londýn podle něj vyhoštěním reaguje na škodlivé aktivity Moskvy v zemi i jinde v Evropě. Rusko označilo tvrzení o škodlivých aktivitách za nepřijatelné, a dnes oznámilo zrcadlový krok.
„Naše reakce na nepřátelské protiruské akce britské strany oznámené 8. května nekončí tímto opatřením. Iniciátoři této eskalace budou informováni o dalších krocích,“ citovala agentura prohlášení ruského ministerstva.
Britská opatření avizovaná společně s vyhoštěním diplomata počítají také s tím, že několik ruských nemovitostí na území Británie, které podle Londýna mohly být využívány pro zpravodajské účely, ztratí svůj diplomatický status. Británie také podle Cleverlyho zavede přísnější pravidla pro ruská diplomatická víza včetně omezení doby, kterou ruští diplomaté mohou strávit v zemi.
Britské úřady v dubnu vznesly obvinění proti dvěma mužům ze střední Anglie, kteří čelí podezření z vazeb na ruské rozvědky. Dotyční byli zadrženi v souvislosti s březnovým požárem skladu na východě Londýna a podle obžaloby plánovali útoky na podniky napojené na Ukrajinu. Ruské ministerstvo zahraničí podíl na březnovém žhářském útoku v Londýně odmítlo.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule., Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Rakousko. V plánu má jednání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem, informovala agentura APA.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády sejde také sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chce podle APA nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem. První dvě kola se dosud odehrála v tureckém Istanbulu.
Rakousko patřilo spolu se Slovinskem a Kyprem k posledním zemím v Evropské unii, které dosud Zelenskyj nenavštívil. Česko navštívil v době rozsáhlé ruské invaze dvakrát, naposledy letos v květnu. Z Vídně odletí Zelenskyj na summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Kanadě.
Zelenského návštěvu kritizovala pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Šéf této politické formace označované za proruskou Herbbert Kickl uvedl, že Zelenského návštěvou Rakousko „pohřbívá svou neutralitu“ a ohrožuje tak vlastní bezpečnost.
