Mrazivá reakce Kremlu na schválené miliardy v USA: Zabije to ještě více Ukrajinců
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po schválení balíku pomoci pro Ukrajinu uvedl, že je vděčný Sněmovně reprezentantů USA, oběma americkým politickým stranám a osobně předsedovi sněmovny Mikeovi Johnsonovi za rozhodnutí, jež podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Kreml krátce nato podle agentury AFP vydal prohlášení, v němž uvedl, že schválení návrhu zákona o vojenské a finanční pomoci Ukrajině jen způsobí smrt ještě více Ukrajinců. Vývoj v americkém Kongresu naopak stejně jako Kyjev uvítala Evropská unie, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a představitelé dalších západních zemí.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes po měsících vnitropolitických sporů přijala návrh zákona o vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun). Ukrajina se už přes dva roky se silnou západní podporou brání ruské agresi. Bez další americké pomoci by však podle svých partnerů nemusela ustát očekávanou letní ruskou ofenzívu. Americké kongresmany před tímto scénářem ve čtvrtek varoval i šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.
„Vítám hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kterým byl přijatý - dlouho opožděný - klíčový balík 60miliardové pomoci Ukrajině. Jde o jasnou zprávu Kremlu: 'Ti, kteří věří ve svobodu a Chartu Spojených národů, budou podporovat Ukrajinu a její lid',“ napsal na síti X předseda Evropské rady Charles Michel. „Severoatlantičtí spojenci jsou jednotní ve své podpoře svobody a demokracie,“ dodala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Mezi dalšími prvními reakcemi z evropského kontinentu byla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která poznamenala, že „USA a Evropa stojí společně na straně svobody“. „Překonali jsme velkou překážku, která stála v cestě americké pomoci Ukrajině,“ napsala ministryně. Její britský kolega David Cameron poznamenal, že „pokud někdy (ruský prezident Vladimir) Putin pochyboval o odhodlání Západu podporovat Ukrajinu, (dnešek) ukazuje, že naše jednotná vůle není ničím zastíněná“.
Finský prezident Alexander Stubb mimo jiné poděkoval předsedovi americké Sněmovny reprezentantů a oběma politickým stranám za podporu, estonský prezident Alar Karis uvítal „dobré zprávy z Washingtonu“ a litevská premiérka Ingrida Šimonytéová se omezila na prosté: „Bůh žehnej Spojeným státům americkým!“.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
