Mrazivá reakce Kremlu na schválené miliardy v USA: Zabije to ještě více Ukrajinců
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po schválení balíku pomoci pro Ukrajinu uvedl, že je vděčný Sněmovně reprezentantů USA, oběma americkým politickým stranám a osobně předsedovi sněmovny Mikeovi Johnsonovi za rozhodnutí, jež podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Kreml krátce nato podle agentury AFP vydal prohlášení, v němž uvedl, že schválení návrhu zákona o vojenské a finanční pomoci Ukrajině jen způsobí smrt ještě více Ukrajinců. Vývoj v americkém Kongresu naopak stejně jako Kyjev uvítala Evropská unie, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a představitelé dalších západních zemí.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes po měsících vnitropolitických sporů přijala návrh zákona o vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun). Ukrajina se už přes dva roky se silnou západní podporou brání ruské agresi. Bez další americké pomoci by však podle svých partnerů nemusela ustát očekávanou letní ruskou ofenzívu. Americké kongresmany před tímto scénářem ve čtvrtek varoval i šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.
„Vítám hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kterým byl přijatý - dlouho opožděný - klíčový balík 60miliardové pomoci Ukrajině. Jde o jasnou zprávu Kremlu: 'Ti, kteří věří ve svobodu a Chartu Spojených národů, budou podporovat Ukrajinu a její lid',“ napsal na síti X předseda Evropské rady Charles Michel. „Severoatlantičtí spojenci jsou jednotní ve své podpoře svobody a demokracie,“ dodala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Mezi dalšími prvními reakcemi z evropského kontinentu byla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která poznamenala, že „USA a Evropa stojí společně na straně svobody“. „Překonali jsme velkou překážku, která stála v cestě americké pomoci Ukrajině,“ napsala ministryně. Její britský kolega David Cameron poznamenal, že „pokud někdy (ruský prezident Vladimir) Putin pochyboval o odhodlání Západu podporovat Ukrajinu, (dnešek) ukazuje, že naše jednotná vůle není ničím zastíněná“.
Finský prezident Alexander Stubb mimo jiné poděkoval předsedovi americké Sněmovny reprezentantů a oběma politickým stranám za podporu, estonský prezident Alar Karis uvítal „dobré zprávy z Washingtonu“ a litevská premiérka Ingrida Šimonytéová se omezila na prosté: „Bůh žehnej Spojeným státům americkým!“.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
