Mrazivá reakce Kremlu na schválené miliardy v USA: Zabije to ještě více Ukrajinců
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po schválení balíku pomoci pro Ukrajinu uvedl, že je vděčný Sněmovně reprezentantů USA, oběma americkým politickým stranám a osobně předsedovi sněmovny Mikeovi Johnsonovi za rozhodnutí, jež podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Kreml krátce nato podle agentury AFP vydal prohlášení, v němž uvedl, že schválení návrhu zákona o vojenské a finanční pomoci Ukrajině jen způsobí smrt ještě více Ukrajinců. Vývoj v americkém Kongresu naopak stejně jako Kyjev uvítala Evropská unie, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a představitelé dalších západních zemí.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes po měsících vnitropolitických sporů přijala návrh zákona o vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun). Ukrajina se už přes dva roky se silnou západní podporou brání ruské agresi. Bez další americké pomoci by však podle svých partnerů nemusela ustát očekávanou letní ruskou ofenzívu. Americké kongresmany před tímto scénářem ve čtvrtek varoval i šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.
„Vítám hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kterým byl přijatý - dlouho opožděný - klíčový balík 60miliardové pomoci Ukrajině. Jde o jasnou zprávu Kremlu: 'Ti, kteří věří ve svobodu a Chartu Spojených národů, budou podporovat Ukrajinu a její lid',“ napsal na síti X předseda Evropské rady Charles Michel. „Severoatlantičtí spojenci jsou jednotní ve své podpoře svobody a demokracie,“ dodala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Mezi dalšími prvními reakcemi z evropského kontinentu byla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která poznamenala, že „USA a Evropa stojí společně na straně svobody“. „Překonali jsme velkou překážku, která stála v cestě americké pomoci Ukrajině,“ napsala ministryně. Její britský kolega David Cameron poznamenal, že „pokud někdy (ruský prezident Vladimir) Putin pochyboval o odhodlání Západu podporovat Ukrajinu, (dnešek) ukazuje, že naše jednotná vůle není ničím zastíněná“.
Finský prezident Alexander Stubb mimo jiné poděkoval předsedovi americké Sněmovny reprezentantů a oběma politickým stranám za podporu, estonský prezident Alar Karis uvítal „dobré zprávy z Washingtonu“ a litevská premiérka Ingrida Šimonytéová se omezila na prosté: „Bůh žehnej Spojeným státům americkým!“.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
