Na obnově zničeného Mariupolu se podílejí i německé firmy. A slouží válečné propagandě
Na obnově Ruskem prakticky zcela zničeného ukrajinského města Mariupol se podílejí i německé firmy, zjistil politický magazín Monitor německé veřejnoprávní televize ARD. Rekonstrukce jihoukrajinského města, které mělo před válkou přes 400.000 obyvatel, přitom hraje zásadní roli v ruské válečné propagandě.
Bitva o Mariupol byla jednou z nejhorších od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Zemřely při ní desítky tisíc obyvatel, další v obléhaném městě trpěli. „Z velkoměsta se stala úplná ruina,“ uvedla německá televize ARD.
Ruská vláda prezidenta Vladimira Putina po obsazení přístavního města přišla s plánem výstavby „nového“ a už zcela poruštěného Mariupolu. Pro Putina je projekt tak důležitý, že do města loni zavítal osobně, aby se přesvědčil o pokroku ve výstavbě. „Znovu postavíme byty, školy, nemocnice, divadla a muzea,“ řekl tehdy.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo 14 lidí, uvedli ukrajinští záchranáři poté, co vytáhli tělo z domu na bulváru Václava Havla.
Česko je připravené prodloužit program dodávek těžké munice na Ukrajinu do roku 2026, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v rozhovoru pro americkou agenturu Bloomberg. Rozhovor dnes publikoval americký server. Klíčové podle něj bude zachování podpory muniční iniciativy po sněmovních volbách v ČR letos na podzim.
Ministr v interview uvedl, že česká muniční iniciativa podpořená spojeneckými penězi „změnila pravidla hry na bojišti“, píše Bloomberg. Ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
Fotografie a videa z místa ukazují, že se na obnově Ruskem zničeného města podílejí i německé firmy, z nichž nejvíce je vidět výrobce stavebních materiálů - firma Knauf.
Společník firmy Nikolaus Knauf byl přes 20 let honorárním konzulem Ruska a funkci si ponechal i po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Sankce přijaté tehdy vůči Rusku označoval za „hrozné“. Po začátku války na Ukrajině se čestné funkce sice vzdal, v Rusku ale nadále zaměstnává přes 4000 lidí.
Firma podle ARD na většinu otázek novinářů neodpověděla, vzkázala jen, že odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině a dodržuje všechny protiruské sankce Evropské unie. V Rusky prý vyrábí výhradně pro ruský trh.
Angažmá německých firem na obnově Mariupolu kritizoval například křesťanský demokrat ze zahraničního výboru Spolkového sněmu Roderich Kiesewetter, podle něhož Knauf svou činností upevňuje ruskou moc na okupovaných územích.
