Vězení za článek proti válce: Aktivistu Orlova (70) nenechávají bachaři ani najíst a umýt
Zdraví ruského ochránce lidských práv Olega Orlova, který je ve vězení za kritiku ruského vedení kvůli invazi na Ukrajinu, se zhoršuje. Uvedla to dnes nevládní organizace Memorial, k jejímuž vedení 70letý aktivista patří. Ruské vězeňské orgány obvinila z nelidského zacházení.
Orlova ruský soud v únoru odsoudil ke 2,5 roku vězení za protiválečný článek, ve kterém označil režim ruského prezidenta Vladimira Putina za fašistický. Proti rozsudku se obránce lidských práv odvolal.
Orlovův zdravotní stav se zhoršuje kvůli vězeňské stravě, která se skládá ze „suchých přídělů“ zalitých horkou vodou, uvedl dnes Memorial.
Podle kolegů je na žádost soudce každé ráno ještě před snídaní odváděn z vazební věznice k soudu - údajně kvůli seznámení se spisem - a zpět ho vezmou až pozdě večer. Často mu ovšem materiály nejsou poskytnuty a on tráví celý den nesmyslně. Má hlad, kvůli neustálému cestování v nevytápěném vězeňském voze je nachlazený a nemá možnost jít na procházku nebo se postarat o osobní hygienu.
Ruské úřady mu navíc znemožňují pravidelný a diskrétní přístup k právnímu zástupci, dodala organizace. „Neustálé Orlovovy cesty k soudu, stejně jako podmínky přepravy a vazby, představují kruté a ponižující zacházení a porušují Orlovova práva,“ napsal jeho obhájce v oficiálních stížnostech, které podal k soudu a zveřejnil na internetových stránkách Memorialu.
„Současná situace ve mně vyvolává vážné obavy o život a zdraví mého klienta,“ uvádí se ve stížnosti.
Sedmdesátiletý Orlov je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly. Zatímco většina Putinových odpůrců byla uvězněna či emigrovala, Orlov odmítal odejít do exilu, protože pokládal za důležité, aby v Rusku neumlkly kritické hlasy.
V únoru ve věznici za ruským polárním kruhem zemřel jeden z nejvýznamnějších kritiků Kremlu Alexej Navalnyj, bylo mu 47 let. Podle vedení věznice zemřel náhle poté, co se mu udělalo zle po návratu z vycházky. Navalného okolí ale tvrdí, že za jeho úmrtím stojí - ať přímo, či nepřímo - prezident Putin.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
