Ukrajina pod ruskou palbou: Po raketových útocích milion lidí bez proudu, cílem byla energetika
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na ukrajinský energetický sektor, uvedli ukrajinští činitelé. Šéf společnosti Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj ho označil za největší úder na energetiku země od začátku ruské invaze. Bez elektřiny je podle Kyjeva přes milion odběratelů. Zásah je hlášen i z tamní největší vodní elektrárny. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 92 ze 151 ruských střel a bezpilotních letounů, uvedl velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Agentura AFP informuje s odvoláním na ukrajinské úřady o nejméně pěti zabitých lidech. Ruské ministerstvo obrany podle agentur uvedlo, že údery byly součástí odvety za dřívější útoky na ruské území.
Ukrajinští energetici po několika hodinách obnovili hlavní vnější napájení Záporožské jaderné elektrárny, oznámila dnes dopoledne ukrajinská společnost Enerhoatom. Ukrajinské úřady dříve informovaly, že Rusko během rozsáhlého nočního vzdušného úderu zasáhlo mimo jiné nedalekou Dněperskou vodní elektrárnu, která podle agentury AP zásobuje elektřinou Záporožskou jadernou elektrárnu. Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po útoku uvedl, že jaderná elektrárna přišla o připojení k hlavnímu vysokonapěťovému vedení, ale fungovalo záložní napájení.
O opravě vedení vysokého napětí, které atomové zařízení zásobuje elektřinou, podle agentury Reuters dopoledne informovalo také Ruskem dosazené současné vedení Záporožské jaderné elektrárny. Tu obsadily ruské invazní síly krátce po svém vpádu na Ukrajinu v roce 2022. Od té doby panují obavy o bezpečnost atomové elektrárny, která je považována za největší v Evropě a nachází se nyní u frontové linie. Rusko a Ukrajina se v minulosti navzájem obviňovaly z jejího ostřelování.
V elektrárně je šest reaktorů, které jsou odstavené a nevyrábějí elektrickou energii. Je v nich ale velké množství jaderného paliva, které je nutné udržovat v bezpečném stavu a chladit. Proto zařízení potřebuje externí dodávky elektřiny. Ty v současné době zabezpečují dvě vysokonapěťová vedení, z nichž to hlavní se dnes dočasně ocitlo mimo provoz. Podle ukrajinských úřadů se tak stalo v souvislosti s rozsáhlým vzdušným úderem, které Rusko podniklo na Ukrajinu v noci na dnešek a které zasáhlo i Dněperskou vodní elektrárnu.
Podle agentury Unian invazní síly udeřily i na Dněperskou vodní elektrárnu (DniproHES) v Záporoží, která je největší na Ukrajině. „Bohužel byla zasažena i největší ukrajinská vodní elektrárna DniproHES,“ uvedla ukrajinská státní společnost Ukrhidroenerho. V zařízení podle ní vypukl požár, se kterým bojovali hasiči. „Protržení (hráze přehrady) nehrozí. Situace na přehradě je pod kontrolou,“ dodala firma.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
Ředitel společnosti Ukrhidroenerho Ihor Syrota Rádiu Svoboda řekl, že není jasné, zda bude možné v jednom ze dvou energetických bloků vodní elektrárny obnovit provoz. Poškozena je i hráz, píše server Ukrajinska pravda. Ukrajinská prokuratura podle agentury Reuters později uvedla, že Rusko zasáhlo elektrárnu DniproHES v noci osmkrát.
Ukrajinská společnost Enerhoatom po útoku reagovala prohlášením, že hrozí vznik mimořádné situace. MAAE, která má v Záporožské jaderné elektrárně své pozorovatele, posléze uvedla, že podle jejího generálního tajemníka stále fungovalo záložní napájení. „Na pozadí zpráv o vojenských akcích na Ukrajině ztratila Záporožská jaderná elektrárna spojení s hlavním vedením 750kV, funguje záložní vedení 330kV,“ uvedl podle MAAE Grossi.
Záporožská jaderná elektrárna se za dobu ruské invaze ocitla bez vnějšího napájení elektřinou už několikrát a musela se přitom spoléhat na záložní dieselové generátory, podotkl Reuters. Podle úřadů tyto situace vyvolávají riziko jaderné havárie.
Rusové dohlížející na chod elektrárny původně podle Reuters uvedli, že jedno ze dvou vysokonapěťových vedení, která zásobují Záporožskou jadernou elektrárnu elektřinou, je mimo provoz. Ukrajinská společnost Enerhoatom reagovala prohlášením, že tato situace je krajně nebezpečná a hrozí vznik mimořádné situace.
Agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo obrany také napsala, že ruská protivzdušná obrana sestřelila osm raket nad Belgorodskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou.
Ruské síly ukrajinskou elektrárnu okupují od března 2022, její bloky jsou odstaveny. Grossi v únoru při návštěvě v Kyjevě varoval, že bezpečnost jaderné elektrárny i tak zůstává křehká. V elektrárně jsou pozorovatelé MAAE.
Ukrajina v noci na dnešek čelila rozsáhlému ruskému útoku, při němž v celé zemi platil letecký poplach. Výbuchy zasáhly Charkov, Záporoží, Dnipro, Sumy či Kryvyj Rih. V Záporoží jsou zničené domy, na místě jsou zranění, informuje agentura Ukrinform.
Šéf společnosti Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj ho označil za největší úder na energetiku země od začátku ruské invaze. Bez elektřiny je podle Kyjeva přes milion odběratelů. Zásah je hlášen i z největší vodní elektrárny. Prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu napsal, že Rusové útočili téměř 90 raketami a vyslali přes 60 dronů. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 92 ze 151 ruských střel a bezpilotních letounů, uvedl velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko informuje o nejméně dvou mrtvých, další lidé jsou zranění nebo pohřešovaní.У Запоріжжі, Харкові, Дніпрі, Сумах та Кривому Розі пролунали вибухиhttps://t.co/HWnWZcJt9c pic.twitter.com/tchm1JYflB
— Ukrinform (@UKRINFORM) March 22, 2024
„Předběžně bylo zničeno sedm domů a 35 jich bylo poškozeno. Jsou zranění,“ uvedl na telegramu šéf vojenské správy v Záporožské oblasti Ivan Fedorov, podle něhož Rusové na město zaútočili 12 raketami.
„Charkov je pod palbou. Buďte opatrní,“ vyzval ráno zase zdejší občany starosta Ihor Terechov, podle něhož exploze ve druhém největším ukrajinském městě způsobily několik požárů.
Cílem útoků ruských raket podle Terechova pravděpodobně bylo přerušení dodávek elektrické energie. Kvůli jejím výpadkům má město potíže i se zásobováním pitnou vodou.
Také ve městě Kryvyj Rih byla zasažena zařízení kritické infrastruktury.
Letecký poplach se rozezněl i v metropoli Kyjevě, kde úřady obyvatele vyzvaly, aby šli do krytů.
