Vatikán krotí slova o bílé vlajce. Papež prý nevyzývá ke kapitulaci. Z Ukrajiny přišla ostrá reakce
Papež František v rozhovoru se švýcarskou televizní stanicí nevyzýval Ukrajinu ke kapitulaci, ale spíše volal po příměří a odvaze zahájit jednání, vysvětlil dnes podle agentury ANSA mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Papež ve zmíněném rozhovoru hovořil o potřebě vyvěsit "bílou vlajku". Interview má být odvysíláno až 20. března, agentura Reuters ale už v sobotu část zveřejnila. Proti papežovým výrokům se dnes ostře vymezil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Papež byl v rozhovoru tázán na svůj postoj v debatě mezi těmi, kteří říkají, že by se Ukrajina měla vzdát, protože není schopna vypudit ruské síly, a těmi, kteří tvrdí, že by to legitimizovalo právo silnějšího. Tazatel v rozhovoru použil termín „bílá vlajka“. Papež na to podle Reuters zareagoval slovy, že „nejsilnější je ten, kdo zhodnotí situaci, pomyslí na lidi, má odvahu k bílé vlajce a jedná“.
Mluvčí Vatikánu v neděli podotkl, že papež termín „bílá vlajka“ zopakoval v reakci na novinářskou otázku. „Papež používá výraz bílá vlajka, reaguje na obraz navozený tazatelem, aby poukázal na zastavení násilností a na příměří dosažené díky odvaze vyjednávat,“ sdělil Bruni.
Vatikánský mluvčí také zdůraznil, že jinde v rozhovoru papež řekl, že „vyjednávání nikdy není kapitulací“.
Papežovy výroky dnes ostře zkritizoval ukrajinský ministr zahraničních věcí Kuleba. „Naše vlajka je žlutá a modrá. To je vlajka, pod níž žijeme, umíráme a vítězíme. Žádné jiné vlajky bychom vyvěšovat neměli,“ napsal na sociální síti X. Kuleba také v odkazu na papežova uvedl, že „nejsilnější je ten, kdo v boji mezi dobrem a zlem stojí na straně dobra a nesnaží se obě strany klást na jednu roveň a nazvat to jednáním“.
Zelenskyj chce mírový plán
Ukrajina zatím jednání s účastí Ruska odmítá a tvrdí, že je nejprve potřeba vypracovat mírový plán. V tomto smyslu se po pátečním jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem vyjádřil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V únoru Zelenskyj řekl, že by si přál uspořádání mírového summitu ve Švýcarsku, kde by Ukrajina spolu s partnery takovýto plán vypracovala, a posléze ho představila Rusku.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová agentuře ANSA v reakci na papežovo vyjádření sdělila, že svatý otec nemluvil ke Kyjevu, ale k Západu. Ten totiž podle ní Ukrajinu využívá jako nástroj pro vyplnění svých cílů. „Chápu to tak, že papež vyzývá Západ, aby upustil od svých ambic a přiznal, že se pletl,“ citovala Zacharovovou ANSA. Ruská ozbrojená agrese vůči sousední zemi už trvá déle než dva roky.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů.
„Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident.
Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.
Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
