Orbán stále blokuje peníze pro Ukrajinu. Ve hře může být i odebrání hlasovacích práv
Rozhovory zemí Evropské unie o uvolnění finanční pomoci na podporu Ukrajiny se komplikují, dohodu s Maďarskem se zatím nepodařilo najít a frustrace mezi unijními činiteli narůstá. Novinářům to dnes řekl nejmenovaný vysoký představitel EU, necelý týden před mimořádným summitem EU, který se v Bruselu uskuteční 1. února.
Právě na této Evropské radě by měla být nalezena shoda ohledně revize víceletého finančního rámce EU. Její součástí je i 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) právě na podporu Ukrajiny, která už skoro dva roky čelí ruské agresi. Návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 zablokoval na prosincovém summitu EU maďarský premiér Viktor Orbán.
„Jednání se trochu komplikuje. Maďarsko přišlo s požadavky, které mohou být uspokojeny jen zčásti,“ řekl zdroj z EU, který si nepřál být jmenován. Vyhovět podle něj například není možné požadavku Budapešti o každoroční opětovné jednomyslné schvalování pomoci pro Ukrajinu.
Lídři to podle unijního zdroje nechtějí, mohou ale Maďarsku například nabídnout, že se každý rok o podpoře Ukrajiny povede v Evropské radě strategická diskuze.
Vzhledem k tomu, že pokračující pomoc Ukrajině je pro mnohé členské státy záležitostí zásadního významu, „míra frustrace“ mezi unijními vůdci vůči chování Viktora Orbána narůstá, doplnil vysoký představitel EU. Začínají se proto objevovat i hlasy, zda by nemělo dojít k dalšímu přitvrzení vůči Maďarsku, včetně odebrání hlasovacích práv. To by bylo teoreticky možné podle článku sedm Smlouvy o Evropské unii. Ostatní členské státy by se ale musely shodnout na tom, že se daná země odchýlila od základních hodnot EU.
Zda bude summit příští týden selháním, nechtěl unijní zdroj spekulovat. Vše prý záleží na unijních špičkách a na tom, co se jim nakonec podaří s Orbánem dojednat.
Maďarsko nedávno zkritizovali i poslanci Evropského parlamentu. V usnesení, na kterém se shodli, uvedli, že současná maďarská vláda ohrožuje hodnoty, instituce a finanční zájmy Evropské unie. Maďarsko by podle nich rovněž nemělo obdržet žádné další finance z EU, dokud se neprokáže, že spolehlivě napravilo nedostatky v oblasti právního státu a lidských práv.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
