Fico v den ruského útoku na Kyjev s desítkami zraněných: „Je tam absolutně normální život“
Slovenský premiér Robert Fico dnes zpochybnil, že by byla v Kyjevě válka, v ukrajinské metropoli podle něho panuje naprosto normální život. Informoval o tom portál Refresher news den před Ficovou plánovanou cestou na Ukrajinu. Se svým tamním protějškem Denysem Šmyhalem se nesetká v Kyjevě, ale v Užhorodu u hranic.
Fico řekl, že reagoval na požadavky ukrajinské strany a že je to pro něj praktické. Na tiskové konferenci přitom čelil dotazu, zda se nechce jet podívat na válku v Kyjevě osobně. „A to si fakt myslíte, že v Kyjevě je válka? To jako nemyslíte vážně, doufám...,“ uvedl (po 23. minutě). „Je tam absolutně normální život,“ dodal Fico, podle něhož konflikt na Ukrajině má lokalizovaný charakter..
Zahraniční státníci jezdí na návštěvy Kyjeva i v podmínkách pokračující ruské invaze na Ukrajině. Naposledy v pondělí tam zavítal nový polský premiér Donald Tusk; po určitou dobu byl přitom na celé Ukrajině, včetně Kyjeva, vyhlášen letecký poplach. Dnes Rusové na ukrajinskou metropoli zaútočili a záchranáři hlásí 22 zraněných, mezi nimi čtyři děti.
Fico se o víkendu vyslovil proti přijetí Ukrajiny do NATO, neboť by to podle něj bylo spojeno s rizikem třetí světové války. Ukrajinu zároveň označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc, a jako nereálné odmítl snahy Kyjeva osvobodit území okupovaná Ruskem. Fico také řekl, že Ukrajina není suverénní stát, protože je pod absolutním vlivem USA. Na dnešní tiskové konferenci ujistil (od 17. minuty), že je připraven se svými postoji ve středu seznámit Šmyhala.
V pondělí šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko prohlásil, že Ukrajina by měla zrušit návštěvy zahraničních představitelů, kteří zpochybňují její suverenitu. Naopak ukrajinská agentura Unian dnes zveřejnila příspěvek nabádající nerozhádat se s Ficem, protože „úplně stačí“ maďarský premiér Viktor Orbán.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
„Hovoříme-li o stanovisku Roberta Fica, tak není až tak jednoznačné. Skutečně ho sotva lze označit za proukrajinského slovenského premiéra. Ale dělá i jisté kroky, které nedovolují považovat ho jednoznačně za protiukrajinského,“ upozornil ve zprávě Unian expert na zahraniční politiku a sousedské vztahy Serhij Herasimčuk.
Jako příklad uvedl, že Fico se už v předvolební kampani vymezoval proti přijetí Ukrajiny do NATO, ale neměl námitky proti ukrajinskému členství v Evropské unii; naopak říkal, že pro Slovensko bude výhodné, pokud Ukrajina bude členem EU. Fico před volbami také tvrdil, že už ani jeden slovenský náboj nepůjde na Slovensko, ale po volbách vláda upřesnila, že to se týká bezplatné pomoci, avšak kontrakty bude respektovat. A to se týká i dodávek samohybných houfnic Zuzana a odminovacích strojů Božena. Tedy Slováci nic „nedarují“, a tím se Fico obrací na své voliče, ale odvedou práci, za kterou dostanou zaplaceno. A tím také dává signál EU, která za tyto dodávky platí. Slovensko rovněž pokračuje v poskytování humanitární pomoci.
Proto je třeba se s Ficem setkávat a jednat, nehledě na jeho skandální prohlášení. Přinejmenším je třeba mít na zřeteli skutečnost, že Slovensko se zúčastní jednání o vstupu Ukrajiny do EU a může ovlivnit rozhodování o poskytnutí unijní finanční pomoci. „Jiná věc je, že je třeba jasně dát najevo, kde jsme na jedné straně a kde by Slovensko mohlo překročit přípustnou mez,“ tvrdí Herasimčuk. Pokud Fico bude trvat na tvrzeních, která odporují ukrajinským zájmům, pak se lze zdržet společného prohlášení. Ale nemá smysl vyhýbat se dialogu, protože stačí Orbán, který blokuje hodně věcí a ohrožuje ukrajinskou integraci do EU a NATO. Bez ohledu na veškerou odpudivost Ficových prohlášení, nestálo by za to mít ho za odpůrce. Vždyť tandem Fico-Orbán by mohl nadělat problémy, nabádá expert. Pokud Orbán získá ve Ficovi spojence v EU, situace se pro Ukrajinu může zhoršit.
Bratislava po říjnovém nástupu nynější Ficovy vlády zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze slovenských státních zásob. Slovenská vláda hodlá pomáhat Ukrajině pouze dodávkami humanitární pomoci.
