V Praze zadrželi Rusa, který prý prchá před Putinovým režimem. Rusové po něm pátrají
Na pražském letišti Václava Havla v neděli na základě mezinárodního zatykače zadrželi Rusa Jevgenije Gerasimenka. Podle lidí, kteří jsou se zadrženým mužem v kontaktu, jde v jeho případě o politickou kauzu a údajné finanční delikty slouží jako zástěrka k tomu, aby Rusko dostalo emigranta zpět. O přípustnosti vydání Gerasimenka zpět do Ruska bude rozhodovat pražský soud. Napsal to dnes server Deník N.
„Můžeme potvrdit, že dne 7. ledna 2024 v dopoledních hodinách byla na mezinárodním letišti Praha-Ruzyně, bezprostředně po příletu letadla z Rigy, zadržena osoba ruské státní příslušnosti,“ uvedl mluvčí cizinecké policie Josef Urban. Podle policie chce muže Rusko vydat zpět do vlasti kvůli údajným finančním podvodům „velkého rozsahu“.
Gerasimenko podle Deníku N letěl z lotyšské Rigy přes Prahu do Paříže. V Lotyšsku ho nezadrželi.
Ve Francii žádá o politický azyl. Tvrdí, že je v Rusku pronásledovaný za své protiválečné postoje a účast na několika protestních akcích.
Rusko po něm vyhlásilo mezinárodní pátrání oficiálně nikoliv kvůli jeho odporu k agresi vůči Ukrajině, ale protože se měl dopustit závažných ekonomických zločinů. Takové zatykače na uprchlé lidi Rusko v posledních letech vydává opakovaně, aby je dostalo zpět do země a mohlo je soudit.
„Já se tedy divím, že ještě nějaký západní stát reaguje na žádosti Ruska o zatčení prchajících ruských občanů obviněných z ekonomických trestných činů. Většina politických vězňů sedí v ruských věznicích nikoliv za své přesvědčení, ale za vymyšlené ekonomické zločiny,“ cituje Deník N ruského advokáta Vadima Prochorova, který hájil osobnosti z řad ruské opozice včetně předáků Ilji Jašina či Vladimira Kara-Murzy.
Postup české policie pokládá Prochorov, který však Gerasimenka podle svých slov nezastupuje ani nezná, za nepřijatelný. Uvedl, že také nejznámější ruský politický vězeň Alexej Navalnyj byl v prvních procesech odsouzen za hospodářské delikty, které ale pravděpodobně nespáchal.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.
Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
Mezinárodní jezdecká federace (FEI) umožní reprezentantům z Ruska a Běloruska návrat do svých soutěží, v nichž budou moci závodit jako neutrální sportovci. Organizace rovněž oznámila, že povolí pořádat akce FEI v Bělorusku. Obě rozhodnutí vstoupí v platnost od 1. ledna 2026.
Sportovci, koně i funkcionáři z obou zemí byli ze soutěží vyloučeni v roce 2022 po útoku na Ukrajinu. V roce 2023 FEI suspendaci prodloužila, nyní se ale rozhodla podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru umožnit jejich návrat pod neutrální vlajkou. „Ověření neutrality provedou národní federace a případná odvolání přezkoumá FEI,“ uvedla federace.
