Ukrajinská armáda chce povolat do zbraně další až půl milion lidí! Návrh posoudí vláda
Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 000 až 500 000 Ukrajinců, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. S novináři hovořil na tiskové konferenci v Kyjevě, která má shrnout, jak si Ukrajina bránící se ruské vojenské agresi vedla v letošním roce. Zelenskyj odmítl obavu, že by snížení podpory ze Západu mohlo vést k porážce Ukrajiny a poukázal mimo jiné na to, že země během zimy získá nové systémy protivzdušné obrany Patriot.
Návrh povolat do zbraně dalšího až půl milionu lidí označil za citlivou otázku a uvedl, že o ní budou jednat vládní představitelé a následně věc zváží parlament. „Je to velmi významné číslo. Řekl jsem, že budu potřebovat více argumentů, abych o tom mohl rozhodnout,“ citoval Zelenského portál Meduza.
Podle serveru Ukrajinska pravda prezident vyloučil, že mohl podepsat zákon o mobilizaci, který by do vojenské služby povolával i ženy. Reagoval na dotaz novinářů, kteří se ho kromě také ptali, zda by podpisem stvrdil normu o mobilizaci mužů mladších 27 let. „Pokud jde o (mobilizaci) pětadvacetiletých mužů - pokud budou předloženy všechny argumenty. K dnešku vidím, že je to nutné, tak s tím souhlasím,“ řekl Zelenskyj.
Ukrajinská armáda je co do počtu vojáků oproti ruským silám v nevýhodě, poukázal dnes velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Na ojedinělých protestech během letošního podzimu také někteří Ukrajinci upozorňovali, že lidé, kteří nastoupili do zbraně na začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022, jsou vyčerpaní, a že jejich rodiny požadují častější rotace personálu.
Ani jedna z válčících stran počty svých zabitých nebo zraněných vojáků neprozrazuje, nicméně američtí představitelé odhadují vojenské ztráty ve statisících, podotkla agentura Reuters. Velikost ukrajinských ozbrojených sil není známa, nicméně vojsko podle ní v minulosti uvedlo, že má ve zbrani kolem milionu lidí. Rusko během své invaze do země armádu posilovalo a v příštím roce se ji podle vyjádření Moskvy chystá dále navyšovat.
Zelenskyj během tiskové konference reagoval razantním „Ne!“ na dotaz reportérky stanice BBC, zda existuje nebezpečí, že Ukrajina začíná ve válce prohrávat. Snažil se také rozptýlit obavy, že by snížení podpory Západu mohlo zásadně ovlivnit výsledek války.
„Byli jsme v těžší situaci, když byly okupovány skoro všechny centrální regiony našeho státu, obsazeny objekty infrastruktury a uzavřeny cesty. Byli jsme v naprosté blokádě,“ uvedl prezident. „Zvládli jsme to,“ dodal a vyjádřil naději, že podpora USA a Evropské unie bude pokračovat. Počet nových systémů Patriot, které podle něj Ukrajina dostane během zimy, neupřesnil. Současně připustil obtíže, mimo jiné kvůli nedostatku dělostřeleckých granátů a protitankových zbraní.
Vojenské cíle své vlasti pro příští rok nechtěl prozradit. „Na jihu jsme měli potíže, protože všichni mluvili o našich cílech... Lidé měsíce diskutovali o tom, kam půjdeme, a studovali detaily, jak se tam dostaneme, jestli se tam nedostaneme, co je lepší, co bude stačit a co ne,“ upozornil prezident podle Ukrajinské pravdy. „Omlouvám se, ale takhle to s Ruskem, které má více zbraní, nefunguje. Proto (komentovat cíle) nemohu,“ dodal.
Návrat Trumpa jako možný strašák
Zelenskyj promluvil i o možném návratu Donalda Trumpa do čela USA. Podle něj spojené státy celkový postoj k Ukrajině nezmění. Ukrajinský prezident ale zároveň připustil, že Trump je „jiný člověk“ než Joe Biden a proto by i jeho politické směřování mohlo být jiné. „Pokud bude politika příštího prezidenta, ať už by jím byl kdokoli, vzhledem k Ukrajině jiná ... tak tyto signály budou mít velmi silný vliv na průběh války na Ukrajině,“ poznamenal před novináři.
USA budou vybírat svého příštího prezidenta v listopadu nadcházejícího roku. Exprezident a opět pravděpodobný republikánský kandidát Trump nyní v průzkumech patří k favoritům.
Pokud jde o volby na Ukrajině samotné, Zelenskyj dnes zopakoval, že v době války nelze hlasování zorganizovat.
Krátce po dnešním schválení zákona obnovujícího nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů parlamentem Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ho podepsal. „Je velmi důležité, aby stát naslouchal veřejnému mínění,“ řekl prezident. „Ukrajina je demokracie - o tom není absolutně žádných pochyb,“ dodal podle ruskojazyčného webu BBC.
Dnešní vývoj přivítal i kyjevský starosta Vitalij Kličko. „Slabá Ukrajina je to, o co (ruský prezident Vladimir) Putin usiluje. Ukrajinci ale opět ukázali, že budou bránit demokratické principy a evropskou budoucnost svého státu,“ napsal Kličko na platformě Telegram.
Obrazem: Město Kosťantynivka na frontové linii v Doněcké oblasti
Německá policie provedla předminulý týden razii v bavorském bydlišti bývalého blízkého spolupracovníka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Bývalého zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Rostyslava Šurmu odvolal prezident z funkce loni v září.
Německá policie razii v domě u Starnberského jezera provedla už 15. července. Učinila tak na žádost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), který aktuálně stojí společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) v centru pozornosti. Nedávno schválený zákon obě instituce totiž podřizoval generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje hlava státu. Po protestech v ulicích ukrajinských měst i kritice ze zahraničí včetně Česka ukrajinský parlament dnes schválil zákon, který nezávislost uvedených úřadů obnovuje.
