Ukrajinská armáda chce povolat do zbraně další až půl milion lidí! Návrh posoudí vláda
Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 000 až 500 000 Ukrajinců, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. S novináři hovořil na tiskové konferenci v Kyjevě, která má shrnout, jak si Ukrajina bránící se ruské vojenské agresi vedla v letošním roce. Zelenskyj odmítl obavu, že by snížení podpory ze Západu mohlo vést k porážce Ukrajiny a poukázal mimo jiné na to, že země během zimy získá nové systémy protivzdušné obrany Patriot.
Návrh povolat do zbraně dalšího až půl milionu lidí označil za citlivou otázku a uvedl, že o ní budou jednat vládní představitelé a následně věc zváží parlament. „Je to velmi významné číslo. Řekl jsem, že budu potřebovat více argumentů, abych o tom mohl rozhodnout,“ citoval Zelenského portál Meduza.
Podle serveru Ukrajinska pravda prezident vyloučil, že mohl podepsat zákon o mobilizaci, který by do vojenské služby povolával i ženy. Reagoval na dotaz novinářů, kteří se ho kromě také ptali, zda by podpisem stvrdil normu o mobilizaci mužů mladších 27 let. „Pokud jde o (mobilizaci) pětadvacetiletých mužů - pokud budou předloženy všechny argumenty. K dnešku vidím, že je to nutné, tak s tím souhlasím,“ řekl Zelenskyj.
Ukrajinská armáda je co do počtu vojáků oproti ruským silám v nevýhodě, poukázal dnes velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Na ojedinělých protestech během letošního podzimu také někteří Ukrajinci upozorňovali, že lidé, kteří nastoupili do zbraně na začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022, jsou vyčerpaní, a že jejich rodiny požadují častější rotace personálu.
Ani jedna z válčících stran počty svých zabitých nebo zraněných vojáků neprozrazuje, nicméně američtí představitelé odhadují vojenské ztráty ve statisících, podotkla agentura Reuters. Velikost ukrajinských ozbrojených sil není známa, nicméně vojsko podle ní v minulosti uvedlo, že má ve zbrani kolem milionu lidí. Rusko během své invaze do země armádu posilovalo a v příštím roce se ji podle vyjádření Moskvy chystá dále navyšovat.
Zelenskyj během tiskové konference reagoval razantním „Ne!“ na dotaz reportérky stanice BBC, zda existuje nebezpečí, že Ukrajina začíná ve válce prohrávat. Snažil se také rozptýlit obavy, že by snížení podpory Západu mohlo zásadně ovlivnit výsledek války.
„Byli jsme v těžší situaci, když byly okupovány skoro všechny centrální regiony našeho státu, obsazeny objekty infrastruktury a uzavřeny cesty. Byli jsme v naprosté blokádě,“ uvedl prezident. „Zvládli jsme to,“ dodal a vyjádřil naději, že podpora USA a Evropské unie bude pokračovat. Počet nových systémů Patriot, které podle něj Ukrajina dostane během zimy, neupřesnil. Současně připustil obtíže, mimo jiné kvůli nedostatku dělostřeleckých granátů a protitankových zbraní.
Vojenské cíle své vlasti pro příští rok nechtěl prozradit. „Na jihu jsme měli potíže, protože všichni mluvili o našich cílech... Lidé měsíce diskutovali o tom, kam půjdeme, a studovali detaily, jak se tam dostaneme, jestli se tam nedostaneme, co je lepší, co bude stačit a co ne,“ upozornil prezident podle Ukrajinské pravdy. „Omlouvám se, ale takhle to s Ruskem, které má více zbraní, nefunguje. Proto (komentovat cíle) nemohu,“ dodal.
Návrat Trumpa jako možný strašák
Zelenskyj promluvil i o možném návratu Donalda Trumpa do čela USA. Podle něj spojené státy celkový postoj k Ukrajině nezmění. Ukrajinský prezident ale zároveň připustil, že Trump je „jiný člověk“ než Joe Biden a proto by i jeho politické směřování mohlo být jiné. „Pokud bude politika příštího prezidenta, ať už by jím byl kdokoli, vzhledem k Ukrajině jiná ... tak tyto signály budou mít velmi silný vliv na průběh války na Ukrajině,“ poznamenal před novináři.
USA budou vybírat svého příštího prezidenta v listopadu nadcházejícího roku. Exprezident a opět pravděpodobný republikánský kandidát Trump nyní v průzkumech patří k favoritům.
Pokud jde o volby na Ukrajině samotné, Zelenskyj dnes zopakoval, že v době války nelze hlasování zorganizovat.
Při ruském ostřelování Chersonu byl zabit padesátiletý muž, napsal na sociální síti šéf oblasti Oleksandr Prokudin. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovému útoku.
Ukrajinská prokuratura zveřejnila záběry zachycují okamžik, kdy ruský dron zasáhl vzdělávací zařízení v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Úřady neupřesnily, o jakou šlo školu, podle místních médií dron zasáhl jednu z budov farmaceutické univerzity. Ruské útoky si vyžádaly čtyři lehce zraněné: tři ženy ve věku 51, 52 a 54 let a 89letého muže, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „Naštěstí nikdo nezahynul,“ zdůraznil.
Íránské a ruské jednotky společně během cvičení Západ 2025 nacvičovaly útočné operace v podmínkách masivního nasazení průzkumných a útočných dronů nepřítelem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Vojáci islámské republiky dobyli nepřátelské opěrné postavení, opevnili se v něm, za podpory ruských dronů odrazili nepřátelský protiútok a přistoupili ke zničení ustupujícího nepřítele,“ sdělilo. O dodávky munice a dalších potřeb do první linie se podle ministerstva postaraly ruské zásobovací drony a roboti.
Během cvičení ruská fregata Admiral Golovko odpálila hypersonickou raketu Cirkon na 900 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Cíl byl zničen přímým zásahem, ohlásilo dnes ruské ministerstvo. Na závěr manévrů vydalo zprávu, že společné vojenské cvičení skončilo „naprostou porážkou“ pomyslného nepřítele.
