Ukrajinská armáda chce povolat do zbraně další až půl milion lidí! Návrh posoudí vláda
Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 000 až 500 000 Ukrajinců, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. S novináři hovořil na tiskové konferenci v Kyjevě, která má shrnout, jak si Ukrajina bránící se ruské vojenské agresi vedla v letošním roce. Zelenskyj odmítl obavu, že by snížení podpory ze Západu mohlo vést k porážce Ukrajiny a poukázal mimo jiné na to, že země během zimy získá nové systémy protivzdušné obrany Patriot.
Návrh povolat do zbraně dalšího až půl milionu lidí označil za citlivou otázku a uvedl, že o ní budou jednat vládní představitelé a následně věc zváží parlament. „Je to velmi významné číslo. Řekl jsem, že budu potřebovat více argumentů, abych o tom mohl rozhodnout,“ citoval Zelenského portál Meduza.
Podle serveru Ukrajinska pravda prezident vyloučil, že mohl podepsat zákon o mobilizaci, který by do vojenské služby povolával i ženy. Reagoval na dotaz novinářů, kteří se ho kromě také ptali, zda by podpisem stvrdil normu o mobilizaci mužů mladších 27 let. „Pokud jde o (mobilizaci) pětadvacetiletých mužů - pokud budou předloženy všechny argumenty. K dnešku vidím, že je to nutné, tak s tím souhlasím,“ řekl Zelenskyj.
Ukrajinská armáda je co do počtu vojáků oproti ruským silám v nevýhodě, poukázal dnes velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Na ojedinělých protestech během letošního podzimu také někteří Ukrajinci upozorňovali, že lidé, kteří nastoupili do zbraně na začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022, jsou vyčerpaní, a že jejich rodiny požadují častější rotace personálu.
Ani jedna z válčících stran počty svých zabitých nebo zraněných vojáků neprozrazuje, nicméně američtí představitelé odhadují vojenské ztráty ve statisících, podotkla agentura Reuters. Velikost ukrajinských ozbrojených sil není známa, nicméně vojsko podle ní v minulosti uvedlo, že má ve zbrani kolem milionu lidí. Rusko během své invaze do země armádu posilovalo a v příštím roce se ji podle vyjádření Moskvy chystá dále navyšovat.
Zelenskyj během tiskové konference reagoval razantním „Ne!“ na dotaz reportérky stanice BBC, zda existuje nebezpečí, že Ukrajina začíná ve válce prohrávat. Snažil se také rozptýlit obavy, že by snížení podpory Západu mohlo zásadně ovlivnit výsledek války.
„Byli jsme v těžší situaci, když byly okupovány skoro všechny centrální regiony našeho státu, obsazeny objekty infrastruktury a uzavřeny cesty. Byli jsme v naprosté blokádě,“ uvedl prezident. „Zvládli jsme to,“ dodal a vyjádřil naději, že podpora USA a Evropské unie bude pokračovat. Počet nových systémů Patriot, které podle něj Ukrajina dostane během zimy, neupřesnil. Současně připustil obtíže, mimo jiné kvůli nedostatku dělostřeleckých granátů a protitankových zbraní.
Vojenské cíle své vlasti pro příští rok nechtěl prozradit. „Na jihu jsme měli potíže, protože všichni mluvili o našich cílech... Lidé měsíce diskutovali o tom, kam půjdeme, a studovali detaily, jak se tam dostaneme, jestli se tam nedostaneme, co je lepší, co bude stačit a co ne,“ upozornil prezident podle Ukrajinské pravdy. „Omlouvám se, ale takhle to s Ruskem, které má více zbraní, nefunguje. Proto (komentovat cíle) nemohu,“ dodal.
Návrat Trumpa jako možný strašák
Zelenskyj promluvil i o možném návratu Donalda Trumpa do čela USA. Podle něj spojené státy celkový postoj k Ukrajině nezmění. Ukrajinský prezident ale zároveň připustil, že Trump je „jiný člověk“ než Joe Biden a proto by i jeho politické směřování mohlo být jiné. „Pokud bude politika příštího prezidenta, ať už by jím byl kdokoli, vzhledem k Ukrajině jiná ... tak tyto signály budou mít velmi silný vliv na průběh války na Ukrajině,“ poznamenal před novináři.
USA budou vybírat svého příštího prezidenta v listopadu nadcházejícího roku. Exprezident a opět pravděpodobný republikánský kandidát Trump nyní v průzkumech patří k favoritům.
Pokud jde o volby na Ukrajině samotné, Zelenskyj dnes zopakoval, že v době války nelze hlasování zorganizovat.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
