Orbánova blokáda Ukrajiny. Zabránil schválení miliard v EU, jeho poradce přiznal vydírání
Maďarsko může zastavit proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie později, řekl dnes podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru s maďarským rozhlasem. Evropská unie ve čtvrtek na summitu rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, proti čemuž se Orbánova národněkonzervativní vláda dlouhodobě staví. Orbán při rozhodování svých kolegů z dalších evropských zemí odešel ze sálu a umožnil tak summitu věc schválit. Maďarsko zároveň veten zablokovalo pomoc EU zemi, která se už téměř dva roky brání bezprecedentní ruské agresi. Evropská komise však chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. Po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí to dnes prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
„Na konci procesu může členství Ukrajiny v EU zabránit maďarský parlament,“ řekl Orbán. Rozšíření EU o další zemi musejí vždy schválit parlamenty všech stávajících členských zemí bloku.
Kvůli maďarskému vetu se v noci na dnešek summit neshodl na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi a další aktuální potřeby. „Musel jsem vetovat 50 miliard eur na pomoc Ukrajině, vrátíme se k tomu pravděpodobně na mimořádném summitu příští rok v únoru,“ řekl dnes Orbán. Dodal, že pokud chce unie rozpočet upravit, „pak by Maďarsko mělo dostat peníze, na které má nárok“.
Evropská komise Maďarsku zmrazila výplatu peněz na jeho národní plán obnovy a prostředky z unijních fondů soudržnosti kvůli tomu, že porušuje základní hodnoty EU, jako je dodržování principů právního státu, včetně nezávislosti justice. Tento týden Brusel oznámil, že Budapešti uvolnil deset miliard eur (asi 244 miliard korun) ze zmrazených fondů. Stalo se to poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví.
Unijní rozpočet a zmrazené maďarské fondy? Propojená témata
Orbán čelí kritice, že se EU snaží ukrajinskou otázkou vydírat ve snaze dosáhnout uvolnění zmrazených finančních prostředků. To dnes nepřímo potvrdil poradce maďarského premiéra Balázs Orbán (se svým šéfem není v žádném příbuzenském vztahu).
Uvedl, že Budapešť chce, aby Evropská unie odblokovala další peníze ze zmrazených evropských fondů vyčleněných pro Maďarsko. Poté přistoupí na dohodu o revizi unijního rozpočtu.
Tato dvě témata, tedy unijní rozpočet a zmrazené maďarské fondy, jsou „přímo propojená“, řekl Balázs Orbán novinářům, kteří se kolem něj v hojném počtu seskupili. „Myslíme si, že jsme splnili všechny zákonné požadavky, takže nechápeme, proč nemáme přístup ke 100 procentům peněz,“ dodal s tím, že Maďarsko je „nakloněno k jednání“.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
