Orbánova blokáda Ukrajiny. Zabránil schválení miliard v EU, jeho poradce přiznal vydírání
Maďarsko může zastavit proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie později, řekl dnes podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru s maďarským rozhlasem. Evropská unie ve čtvrtek na summitu rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, proti čemuž se Orbánova národněkonzervativní vláda dlouhodobě staví. Orbán při rozhodování svých kolegů z dalších evropských zemí odešel ze sálu a umožnil tak summitu věc schválit. Maďarsko zároveň veten zablokovalo pomoc EU zemi, která se už téměř dva roky brání bezprecedentní ruské agresi. Evropská komise však chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. Po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí to dnes prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
„Na konci procesu může členství Ukrajiny v EU zabránit maďarský parlament,“ řekl Orbán. Rozšíření EU o další zemi musejí vždy schválit parlamenty všech stávajících členských zemí bloku.
Kvůli maďarskému vetu se v noci na dnešek summit neshodl na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi a další aktuální potřeby. „Musel jsem vetovat 50 miliard eur na pomoc Ukrajině, vrátíme se k tomu pravděpodobně na mimořádném summitu příští rok v únoru,“ řekl dnes Orbán. Dodal, že pokud chce unie rozpočet upravit, „pak by Maďarsko mělo dostat peníze, na které má nárok“.
Evropská komise Maďarsku zmrazila výplatu peněz na jeho národní plán obnovy a prostředky z unijních fondů soudržnosti kvůli tomu, že porušuje základní hodnoty EU, jako je dodržování principů právního státu, včetně nezávislosti justice. Tento týden Brusel oznámil, že Budapešti uvolnil deset miliard eur (asi 244 miliard korun) ze zmrazených fondů. Stalo se to poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví.
Unijní rozpočet a zmrazené maďarské fondy? Propojená témata
Orbán čelí kritice, že se EU snaží ukrajinskou otázkou vydírat ve snaze dosáhnout uvolnění zmrazených finančních prostředků. To dnes nepřímo potvrdil poradce maďarského premiéra Balázs Orbán (se svým šéfem není v žádném příbuzenském vztahu).
Uvedl, že Budapešť chce, aby Evropská unie odblokovala další peníze ze zmrazených evropských fondů vyčleněných pro Maďarsko. Poté přistoupí na dohodu o revizi unijního rozpočtu.
Tato dvě témata, tedy unijní rozpočet a zmrazené maďarské fondy, jsou „přímo propojená“, řekl Balázs Orbán novinářům, kteří se kolem něj v hojném počtu seskupili. „Myslíme si, že jsme splnili všechny zákonné požadavky, takže nechápeme, proč nemáme přístup ke 100 procentům peněz,“ dodal s tím, že Maďarsko je „nakloněno k jednání“.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Proruští hackeři dnes provedli sérii kybernetických útoků na několik obcí a organizací spojených se summitem NATO, který se koná tento týden v Nizozemsku. Informovala o tom podle agentury AP nizozemská vláda.
Nizozemský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že k velké části útoků se na svém telegramovém účtu přihlásila proruská hackerská skupina vystupující pod jménem NoName057(16), která útočí na země podporující Ukrajinu. Útok měl podle něj pravděpodobně proruský ideologický motiv. Úřad také informoval, že událost dále vyšetřuje a je v kontaktu s nizozemskými i mezinárodními partnery.
Mluvčí radnice Haagu Raoul Rozestraten sdělil, že útoky zasáhly obce napříč celou zemí. "Zaznamenali jsme větší návštěvnost webových stránek některých našich poskytovatelů služeb. Teď už vše v Haagu funguje normálně," řekl agentuře AP.
