Exprezident Ukrajiny Porošenko se pokusil vycestovat ze země. Ze zamítnutí viní Zelenského
Ukrajinská pohraniční stráž dnes neumožnila vycestovat ze země bývalému prezidentovi země Petru Porošenkovi. Ten to oznámil na sociálních sítích, incident později potvrdil i ukrajinský parlament. Je to nejméně podruhé, co Porošenkovi, rivalovi současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v předchozích prezidentských volbách, nebyl od začátku války povolen výjezd ze země.
Ukrajinští představitelé musí za stanného práva, které Ukrajina vyhlásila v souvislosti s loňskou ruskou invazí, pro cesty do zahraničí získat zvláštní povolení. Porošenko uvedl, že i přes předložení potřebných dokladů ho úřady na hraničním přechodu s Polskem odmítly pustit. Ze země také nesmí vycestovat muži mezi 18 do 60 let; Porošenkovi je 58.
První místopředseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Kornijenko následně potvrdil, že Porošenkovu povolenku zrušil. „(Porošenko) jako hlavní důvod cesty uvedl účast na neparlamentní akci, fóru Mezinárodní demokratické unie (IDU), kam patrně patří i jeho strana. Společně s tím se měla konat i další setkání na vysoké úrovni,“ uvedl Kornijenko.
„Na základě našich vnitřních principů je účast na stranických akcích povolena, po obdržení dopisu označeného ‚pro služební účely', jehož obsah nemůžu komentovat, jsme ale tuto pracovní cestu museli zrušit,“ citoval místopředsedu list Ukrajinska pravda.
Porošenko uvedl, že při zahraniční cestě chtěl nejprve navštívit Polsko, aby pomohl vyjednat ukončení hraniční blokády nákladních vozidel. Na čtyřech hraničních přechodech mezi Polskem a Ukrajinou jsou od pondělí polští řidiči kamionů, kteří si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch ukrajinských společností. Po Polsku chtěl exprezident odjet do Spojených států, aby se zasadil o další vojenskou podporu Ukrajiny.
„Je to protiukrajinská sabotáž,“ uvedl k zamítnutí odjezdu ze země Porošenko, který byl prezidentem v letech 2014 až 2019 a nyní stojí v čele opoziční strany Evropská solidarita.
Současnou hlavu státu Zelenského Porošenko v souvislosti s incidentem obvinil z předvolebního politikaření. Hlasování o novém prezidentovi se na Ukrajině mělo konat v březnu příštího roku, konání voleb v době stanného práva ale neumožňují ukrajinské zákony, a zákonodárci i prezident je chtějí odložit, dokud neskončí válka proti Rusku.
Spor podle agentury Reuters odráží rostoucí napětí mezi ukrajinskou vládou a opozicí, které vyvolávají zejména vnitřní záležitosti - jako například rozpočet či obsazení funkcí. Porošenko je navíc hlasitým kritikem administrativy Zelenského, se kterým při prezidentských volbách v roce 2019 sehrál tvrdou bitvu, často doplněnou i osobními útoky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
