Exprezident Ukrajiny Porošenko se pokusil vycestovat ze země. Ze zamítnutí viní Zelenského
Ukrajinská pohraniční stráž dnes neumožnila vycestovat ze země bývalému prezidentovi země Petru Porošenkovi. Ten to oznámil na sociálních sítích, incident později potvrdil i ukrajinský parlament. Je to nejméně podruhé, co Porošenkovi, rivalovi současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v předchozích prezidentských volbách, nebyl od začátku války povolen výjezd ze země.
Ukrajinští představitelé musí za stanného práva, které Ukrajina vyhlásila v souvislosti s loňskou ruskou invazí, pro cesty do zahraničí získat zvláštní povolení. Porošenko uvedl, že i přes předložení potřebných dokladů ho úřady na hraničním přechodu s Polskem odmítly pustit. Ze země také nesmí vycestovat muži mezi 18 do 60 let; Porošenkovi je 58.
První místopředseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Kornijenko následně potvrdil, že Porošenkovu povolenku zrušil. „(Porošenko) jako hlavní důvod cesty uvedl účast na neparlamentní akci, fóru Mezinárodní demokratické unie (IDU), kam patrně patří i jeho strana. Společně s tím se měla konat i další setkání na vysoké úrovni,“ uvedl Kornijenko.
„Na základě našich vnitřních principů je účast na stranických akcích povolena, po obdržení dopisu označeného ‚pro služební účely', jehož obsah nemůžu komentovat, jsme ale tuto pracovní cestu museli zrušit,“ citoval místopředsedu list Ukrajinska pravda.
Porošenko uvedl, že při zahraniční cestě chtěl nejprve navštívit Polsko, aby pomohl vyjednat ukončení hraniční blokády nákladních vozidel. Na čtyřech hraničních přechodech mezi Polskem a Ukrajinou jsou od pondělí polští řidiči kamionů, kteří si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch ukrajinských společností. Po Polsku chtěl exprezident odjet do Spojených států, aby se zasadil o další vojenskou podporu Ukrajiny.
„Je to protiukrajinská sabotáž,“ uvedl k zamítnutí odjezdu ze země Porošenko, který byl prezidentem v letech 2014 až 2019 a nyní stojí v čele opoziční strany Evropská solidarita.
Současnou hlavu státu Zelenského Porošenko v souvislosti s incidentem obvinil z předvolebního politikaření. Hlasování o novém prezidentovi se na Ukrajině mělo konat v březnu příštího roku, konání voleb v době stanného práva ale neumožňují ukrajinské zákony, a zákonodárci i prezident je chtějí odložit, dokud neskončí válka proti Rusku.
Spor podle agentury Reuters odráží rostoucí napětí mezi ukrajinskou vládou a opozicí, které vyvolávají zejména vnitřní záležitosti - jako například rozpočet či obsazení funkcí. Porošenko je navíc hlasitým kritikem administrativy Zelenského, se kterým při prezidentských volbách v roce 2019 sehrál tvrdou bitvu, často doplněnou i osobními útoky.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
Itálie dnes předala do Německa Ukrajince, jenž je podezřelý z podílu na explozích, které poničily plynovody Nord Stream. Uvedly to agentury DPA a AFP s odkazem na spolkovou prokuraturu v Karlsruhe. Předání do Německa povolil minulý týden italský nejvyšší soud, který zamítl námitky obhajoby včetně požadavku na uznání funkční imunity. Ukrajinec S.K. se považuje za nevinného, tvrdí, že se činu nedopustil, a podle italského obhájce bude v Německu usilovat o zproštění viny.
