Exprezident Ukrajiny Porošenko se pokusil vycestovat ze země. Ze zamítnutí viní Zelenského
Ukrajinská pohraniční stráž dnes neumožnila vycestovat ze země bývalému prezidentovi země Petru Porošenkovi. Ten to oznámil na sociálních sítích, incident později potvrdil i ukrajinský parlament. Je to nejméně podruhé, co Porošenkovi, rivalovi současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v předchozích prezidentských volbách, nebyl od začátku války povolen výjezd ze země.
Ukrajinští představitelé musí za stanného práva, které Ukrajina vyhlásila v souvislosti s loňskou ruskou invazí, pro cesty do zahraničí získat zvláštní povolení. Porošenko uvedl, že i přes předložení potřebných dokladů ho úřady na hraničním přechodu s Polskem odmítly pustit. Ze země také nesmí vycestovat muži mezi 18 do 60 let; Porošenkovi je 58.
První místopředseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Kornijenko následně potvrdil, že Porošenkovu povolenku zrušil. „(Porošenko) jako hlavní důvod cesty uvedl účast na neparlamentní akci, fóru Mezinárodní demokratické unie (IDU), kam patrně patří i jeho strana. Společně s tím se měla konat i další setkání na vysoké úrovni,“ uvedl Kornijenko.
„Na základě našich vnitřních principů je účast na stranických akcích povolena, po obdržení dopisu označeného ‚pro služební účely', jehož obsah nemůžu komentovat, jsme ale tuto pracovní cestu museli zrušit,“ citoval místopředsedu list Ukrajinska pravda.
Porošenko uvedl, že při zahraniční cestě chtěl nejprve navštívit Polsko, aby pomohl vyjednat ukončení hraniční blokády nákladních vozidel. Na čtyřech hraničních přechodech mezi Polskem a Ukrajinou jsou od pondělí polští řidiči kamionů, kteří si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch ukrajinských společností. Po Polsku chtěl exprezident odjet do Spojených států, aby se zasadil o další vojenskou podporu Ukrajiny.
„Je to protiukrajinská sabotáž,“ uvedl k zamítnutí odjezdu ze země Porošenko, který byl prezidentem v letech 2014 až 2019 a nyní stojí v čele opoziční strany Evropská solidarita.
Současnou hlavu státu Zelenského Porošenko v souvislosti s incidentem obvinil z předvolebního politikaření. Hlasování o novém prezidentovi se na Ukrajině mělo konat v březnu příštího roku, konání voleb v době stanného práva ale neumožňují ukrajinské zákony, a zákonodárci i prezident je chtějí odložit, dokud neskončí válka proti Rusku.
Spor podle agentury Reuters odráží rostoucí napětí mezi ukrajinskou vládou a opozicí, které vyvolávají zejména vnitřní záležitosti - jako například rozpočet či obsazení funkcí. Porošenko je navíc hlasitým kritikem administrativy Zelenského, se kterým při prezidentských volbách v roce 2019 sehrál tvrdou bitvu, často doplněnou i osobními útoky.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Při ruských vzdušných úderech na Kyjev v noci na dnešek zahynula jedna žena a nejméně pět dalších lidí bylo zraněno, píše server The Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil vstup do stanice metra Svjatošyn. Obyvatelé města používají při ruských vzdušných úderech stanice kyjevského metra jako protiletecké kryty, připomíná agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení výdajů na zbrojení a o plánech aliance na obranu v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
Stovky lidí dnes protestovaly v centru nizozemského Haagu proti zvyšování vojenských výdajů Severoatlantické aliance NATO dva dny před jejím plánovaným summitem. Protest demonstranti směřovali také proti možnému konfliktu s Íránem, píše agentura AP.
