Exprezident Ukrajiny Porošenko se pokusil vycestovat ze země. Ze zamítnutí viní Zelenského
Ukrajinská pohraniční stráž dnes neumožnila vycestovat ze země bývalému prezidentovi země Petru Porošenkovi. Ten to oznámil na sociálních sítích, incident později potvrdil i ukrajinský parlament. Je to nejméně podruhé, co Porošenkovi, rivalovi současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v předchozích prezidentských volbách, nebyl od začátku války povolen výjezd ze země.
Ukrajinští představitelé musí za stanného práva, které Ukrajina vyhlásila v souvislosti s loňskou ruskou invazí, pro cesty do zahraničí získat zvláštní povolení. Porošenko uvedl, že i přes předložení potřebných dokladů ho úřady na hraničním přechodu s Polskem odmítly pustit. Ze země také nesmí vycestovat muži mezi 18 do 60 let; Porošenkovi je 58.
První místopředseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Kornijenko následně potvrdil, že Porošenkovu povolenku zrušil. „(Porošenko) jako hlavní důvod cesty uvedl účast na neparlamentní akci, fóru Mezinárodní demokratické unie (IDU), kam patrně patří i jeho strana. Společně s tím se měla konat i další setkání na vysoké úrovni,“ uvedl Kornijenko.
„Na základě našich vnitřních principů je účast na stranických akcích povolena, po obdržení dopisu označeného ‚pro služební účely', jehož obsah nemůžu komentovat, jsme ale tuto pracovní cestu museli zrušit,“ citoval místopředsedu list Ukrajinska pravda.
Porošenko uvedl, že při zahraniční cestě chtěl nejprve navštívit Polsko, aby pomohl vyjednat ukončení hraniční blokády nákladních vozidel. Na čtyřech hraničních přechodech mezi Polskem a Ukrajinou jsou od pondělí polští řidiči kamionů, kteří si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch ukrajinských společností. Po Polsku chtěl exprezident odjet do Spojených států, aby se zasadil o další vojenskou podporu Ukrajiny.
„Je to protiukrajinská sabotáž,“ uvedl k zamítnutí odjezdu ze země Porošenko, který byl prezidentem v letech 2014 až 2019 a nyní stojí v čele opoziční strany Evropská solidarita.
Současnou hlavu státu Zelenského Porošenko v souvislosti s incidentem obvinil z předvolebního politikaření. Hlasování o novém prezidentovi se na Ukrajině mělo konat v březnu příštího roku, konání voleb v době stanného práva ale neumožňují ukrajinské zákony, a zákonodárci i prezident je chtějí odložit, dokud neskončí válka proti Rusku.
Spor podle agentury Reuters odráží rostoucí napětí mezi ukrajinskou vládou a opozicí, které vyvolávají zejména vnitřní záležitosti - jako například rozpočet či obsazení funkcí. Porošenko je navíc hlasitým kritikem administrativy Zelenského, se kterým při prezidentských volbách v roce 2019 sehrál tvrdou bitvu, často doplněnou i osobními útoky.
Ukrajinské síly při nočním ruském útoku zničily 30 střel a 585 dronů, uvedla armáda. Kvůli útoku se v Polsku rozezněly sirény a startovaly stíhačky.
Podle ruského vojenského deníku zachytily a zničily služby v průběhu noci systémy protivzdušné obrany 116 ukrajinských dronů, píše server BBC.
Téměř čtvrtina z nich byla sestřelena nad Rjazaňskou oblastí, dalších 27 nad Voroněžskou oblastí. Nad Brjanskou a Bělgorodskou oblastí bylo sestřeleno po 23 a 21 dronů.
Ruské útoky zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech a způsobily výpadky, uvedlo tamní ministerstvo energetiky.
