Exprezident Ukrajiny Porošenko se pokusil vycestovat ze země. Ze zamítnutí viní Zelenského
Ukrajinská pohraniční stráž dnes neumožnila vycestovat ze země bývalému prezidentovi země Petru Porošenkovi. Ten to oznámil na sociálních sítích, incident později potvrdil i ukrajinský parlament. Je to nejméně podruhé, co Porošenkovi, rivalovi současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v předchozích prezidentských volbách, nebyl od začátku války povolen výjezd ze země.
Ukrajinští představitelé musí za stanného práva, které Ukrajina vyhlásila v souvislosti s loňskou ruskou invazí, pro cesty do zahraničí získat zvláštní povolení. Porošenko uvedl, že i přes předložení potřebných dokladů ho úřady na hraničním přechodu s Polskem odmítly pustit. Ze země také nesmí vycestovat muži mezi 18 do 60 let; Porošenkovi je 58.
První místopředseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Kornijenko následně potvrdil, že Porošenkovu povolenku zrušil. „(Porošenko) jako hlavní důvod cesty uvedl účast na neparlamentní akci, fóru Mezinárodní demokratické unie (IDU), kam patrně patří i jeho strana. Společně s tím se měla konat i další setkání na vysoké úrovni,“ uvedl Kornijenko.
„Na základě našich vnitřních principů je účast na stranických akcích povolena, po obdržení dopisu označeného ‚pro služební účely', jehož obsah nemůžu komentovat, jsme ale tuto pracovní cestu museli zrušit,“ citoval místopředsedu list Ukrajinska pravda.
Porošenko uvedl, že při zahraniční cestě chtěl nejprve navštívit Polsko, aby pomohl vyjednat ukončení hraniční blokády nákladních vozidel. Na čtyřech hraničních přechodech mezi Polskem a Ukrajinou jsou od pondělí polští řidiči kamionů, kteří si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch ukrajinských společností. Po Polsku chtěl exprezident odjet do Spojených států, aby se zasadil o další vojenskou podporu Ukrajiny.
„Je to protiukrajinská sabotáž,“ uvedl k zamítnutí odjezdu ze země Porošenko, který byl prezidentem v letech 2014 až 2019 a nyní stojí v čele opoziční strany Evropská solidarita.
Současnou hlavu státu Zelenského Porošenko v souvislosti s incidentem obvinil z předvolebního politikaření. Hlasování o novém prezidentovi se na Ukrajině mělo konat v březnu příštího roku, konání voleb v době stanného práva ale neumožňují ukrajinské zákony, a zákonodárci i prezident je chtějí odložit, dokud neskončí válka proti Rusku.
Spor podle agentury Reuters odráží rostoucí napětí mezi ukrajinskou vládou a opozicí, které vyvolávají zejména vnitřní záležitosti - jako například rozpočet či obsazení funkcí. Porošenko je navíc hlasitým kritikem administrativy Zelenského, se kterým při prezidentských volbách v roce 2019 sehrál tvrdou bitvu, často doplněnou i osobními útoky.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
