„Naučil mě to můj dědeček.“ Válka udělala z Ruska ráj udavačů, vyřizují si i osobní spory
Udavačství, tedy donášení na sousedy, kolegy, a dokonce i cizí lidi bylo v dobách Sovětského svazu v Rusku běžné. V současnosti, kdy ruská vláda umlčuje a potírá kritiky války na Ukrajině, se tato praxe opět vrací, píše server BBC.
„Udávat mě naučil můj dědeček, sám udavač,“ tvrdí žena, která se představila jako Anna Korobkovová. Uvádí, že žije v jednom z velkých ruských měst, odmítá ale prozradit, ve kterém. O svém dědovi říká, že byl anonymním informátorem sovětské tajné policie za Stalinova režimu, kdy udávání bylo na každodenním pořádku, a ona jde nyní v jeho stopách. Nahlašuje každého, o kom si myslí, že kritizuje válku na Ukrajině.
Korobkovová tvrdí, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu ze 24. února 2022 podala 1 397 udání. Lidé kvůli tomu dostali pokuty, byli propuštěni ze zaměstnání nebo označeni za zahraniční agenty.
„Není mi jich líto. Těší mě, že jsou díky mým udáním potrestáni,“ uvádí žena, která sama sebe označuje za sériovou udavačku.
Ruské síly dobyly vesnice Mykolajivka a Myrne v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Dodala ale, že tvrzení z bojiště nelze bezprostředně ověřit. Předtím Rusko i Ukrajina hlásily další dronové útoky nepřítele.
Ukrajinská tajná služba SBU při speciální operaci v Kyjevské oblasti zabila agenty ruské tajné služby FSB, kteří jsou podezřelí z vraždy plukovníka SBU Ivana Voronyče. SBU to uvedla na sociální síti Telegram.
SBU se domnívá, že za Voronyčovou čtvrteční smrtí stojí agenti FSB a dnes se je pokusila zadržet. Přímo ze zabití Voronyče jsou podezřelé dvě osoby, muž a žena, kteří dostali pokyn sledovat důstojníka SBU, zjistit jeho denní režim a trasy pohybu a poté převzít z úkrytu pistoli s tlumičem.
Podle ukrajinských ozbrojených sil se ruské noční útoky zaměřily na Doněckou, Sumskou a Dněpropetrovskou oblast. Síly ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 20 dronů na severu, východě, západě a středu země, 20 dronů však zasáhlo cíle na pěti místech. Kolem půlnoci dron ve městě Slovjansk v Doněcké oblasti poškodil nemocnici a mateřskou školu, napsal zpravodajský server Ukrinform.
Rusko zavedlo nové cenzurní zákony krátce po svém vpádu na Ukrajinu. Korobkovová od té doby tráví většinu svého volného času on-line a často lidi nahlašuje za „diskreditaci ruské armády“. Za tento trestný čin hrozí pokuta až 50.000 rublů (12.600 korun) nebo až pětiletý trest vězení, pokud jej daný člověk spáchá víc než dvakrát.
Korobkovová je při komunikaci s novináři velmi opatrná. Odpovídá jen prostřednictvím e-mailu, nechce se ukázat a odmítá předložit jakýkoliv doklad totožnosti. Tvrdí, že jí často chodí výhrůžky smrtí, a bojí se, že se jí někdo nabourá do osobních údajů nebo jí ukradne identitu.
Zdá se, že na své spoluobčany donáší ze dvou důvodů. Zaprvé si myslí, že tím pomáhá Rusku porazit Ukrajinu, a zadruhé se domnívá, že tím chrání vlastní finanční stabilitu. Žije sama, pracuje na částečný úvazek jako učitelka na poli humanitních věd a spoléhá se především na vlastní úspory. Obává se, že pokud Rusko válku prohraje, bude Moskva muset vyplácet reparace, což ovlivní hospodářství celé země.
„Všichni ti, kdo brojí proti speciální vojenské operaci, bojují proti mému vlastnímu blahobytu,“ vysvětluje a dodává, že vítězství Ukrajiny by pro ni bylo osobní prohrou. „Mohla bych přijít o veškeré úspory a musela bych si najít práci na plný úvazek,“ uvádí.
Korobkovová většinou udává ty, kdo hovoří s médii, zejména těmi mezinárodními. Jedním z jejích terčů se stala i antropoložka Alexandra Archipovová.
„Udala mě sedmkrát,“ říká Archipovová, která nyní žije v exilu a myslí si, že Korobkovová svým jednám přispěla k tomu, že ji ruský stát letos v květnu označil za zahraniční agentku. „Moji přátelé, které udala, teď odmítají poskytovat jakékoliv komentáře jakýmkoliv médiím. Takže se dá říct, že byla úspěšná. Mise je splněna,“ dodává antropoložka.
Zatímco Korobkovová bez kapky lítosti trvá na tom, že se zaměřuje na ty, které považuje za nepřátele státu, jiní lidé hovoří o udání jako o prostředku k vyřízení osobních účtů.
Rybář Jaroslav Levčenko z Kamčatského poloostrova se letos v únoru vrátil do přístavu po měsíc dlouhé rybářské výpravě. Tvrdí, že mu jeden z kolegů rybářů po návratu nabídl alkohol, který odmítl. Domnívá se, že si s ním tento muž chtěl vyřídit účty, přičemž se rozpoutala hádka. Levčenko dostal lahví do hlavy a probudil se v nemocnici.
Po propuštění rybář zamířil na policejní stanici podat trestní oznámení, ale s hrůzou zjistil, že byl už nahlášen - ne kvůli rvačce, ale kvůli protiválečným názorům. Policie mu sdělila, že jeho kolegu obvinit pro nedostatek důkazů nelze.
Levčenka 13. července zadržela policie. Podle soudních dokumentů si vyslechl obvinění z ospravedlňování terorismu, což odmítá. V tuto chvíli čeká ve vazbě na soud a s médii je v kontaktu prostřednictvím svého právního zástupce.
Ruská policie přiznává, že je od začátku války zavalená udáními. Úředníci pod slibem anonymity uvedli, že tráví hodně času vyšetřováním a revizemi „nekonečných obvinění z diskreditace armády“.
„Lidé stále hledají záminku, aby někoho udali kvůli ‚speciální vojenské operaci',“ řekl BBC policista, který nedávno odešel do důchodu. „Kdykoliv se objeví opravdový případ, nemá ho kdy vyšetřovat. Všechny zaměstnává prověřováním výpovědi nějaké babky, která zahlédla záclonu vypadající jako ukrajinská vlajka,“ uvedl.
