Přišli o ruce či nohy, přesto se vrátili. Miny nastražené Rusy likvidují zranění ženisté
Někteří ukrajinští ženisté se vrátili k likvidaci min a nevybuchlé munice, přestože dříve při této práci ztratili končetinu. Napsaly to agentury AFP a Reuters, které popsaly příběhy dvou takových mužů. Jedním z nich je dvaapadesátiletý policejní expert na výbušniny Valerij Onul, který přišel o dolní část pravé nohy poté, co loni v listopadu stoupnul na protipěchotní minu v Chersonské oblasti.
V nepřehledném a úzkém terénu se Onul tehdy zrovna snažil zlikvidovat protitankové miny ruské výroby TM-62. „Během přípravy jsem šlápl na (protipěchotní) minu PMN-2,“ popsal AFP. Ženisté používají k prvotnímu určení nálezu min detektory kovů. Policejní odborník, který pochází z Dněpropetrovské oblasti, tehdy protipěchotní minu ovšem neobjevil, protože se skrývala v obtížném terénu v množství štěrku a střepin.
„Pod minami je tady spousta nástražných výbušných systémů. Někteří naši lidé při zneškodňování min zemřeli, zejména na začátku (války),“ přiblížil Onul, podle něhož ženisté svůj způsob práce s ohledem na okolnosti pozměnili. „Víme, že například z řady min bude alespoň několik nástražných náloží,“ řekl muž, kterému část nohy od kolena dolů nahradila protéza. „Tuhle práci dělám celý život. Baví mě to a na své chlapy se nemůžu vykašlat,“ prohlásil nedávno s úsměvem v jednom z polí v Charkovské oblasti.
Pracoval tam současně s dalším odborníkem na likvidaci výbušnin Andrijem Ilkivem, který přišel o část nohy loni v září při výbuchu protipěchotní miny ve vsi Dementijivka v Charkovské oblasti. „Zpočátku necítíte bolest a ten okamžik otupělosti můžete využít k tomu, abyste (si) poskytli první pomoc - dali škrtidlo, než upadnete do šoku,“ popsal Ilkiv. Letos v květnu byl zpátky v práci. Tento sedmatřicetiletý otec čtyř dětí je podle Reuters jedním ze 14 ženistů, kteří se navzdory svým zraněním během likvidace min vrátili k policejní jednotce, jež se věnuje zneškodňování nevybuchlé munice v zemi.
Někteří ženisté přišli o život
Ta vznikla během současné ruské války na Ukrajině a soustředí se na odminovávání mimo frontovou linii - působí v Chersonské a Charkovské oblasti, jejichž části loni ukrajinská armáda osvobodila od ruské armády. Čtyři ženisté z jednotky přitom přišli při explozích o život, dalších 16 utrpělo zranění, píše Reuters. Ukrajina se už dvacet měsíců brání ruské invazi a tamní úřady odhadují, že přibližně třetina ukrajinského území je potenciálně zaminována nebo se na něm nachází jiný nebezpečný válečný odpad. Kyjev varuje, že vyčištění postižených regionů může trvat desítky let.
Ilkiv se rozhodl ke své profesi vrátit právě kvůli množství práce, která zemi při likvidaci min a nevybuchlé munice stále čeká. „Samozřejmě, že při návratu máte strach. Když stojíte vedle minového pole, máte strach. Ale na druhou stranu víte, že s pomocí detektoru kovů, ženijního rýče a speciálního vybavení se můžete pohybovat a odminovávat,“ řekl ženista, který zároveň popsal překvapení a šok své manželky, když jí říkal, že se chce k této činnosti vrátit. „Ale přijala to,“ poznamenal.
Pokud neodhalí protézy svých nohou, ani jeden z této dvojice mužů z týmu nijak nevyčnívá, popsala AFP. Oba však připouštějí, že mají určité problémy s pohyblivostí. V zelném poli v Charkovské oblasti mezitím jejich tým navršil na hromadu objevené protitankové miny a dva ženisté se přikrčili k zemi, aby zlikvidovali jednu z nich. Jeden z nich zvedl ruku a zvolal: „Výbuch!“ Následně aktivoval rozbušku a o kus dál se ozvala exploze.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí. Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“. Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“. Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin. Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže. Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany. Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
